„Vládní instituce hospodařily v roce 2019 s přebytkem 15,3 miliardy korun při současném nárůstu investic na rekordních 252 miliard korun. Míra zadlužení klesla na 30,21 % hrubého domácího produktu,“ říká Petr Musil, ředitel odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo za rok 2019 přebytkem ve výši 15,3 miliardy Kč, jenž v relativním vyjádření odpovídá 0,27 % HDP. Oproti prvním notifikacím poklesl přebytek o 0,1 mld. Kč. Výše zadlužení sektoru dosáhla na konci roku 2019 úrovně 30,21 % HDP, při meziročním poklesu o 1,85 procentního bodu (p. b.). Uvedené fiskální údaje sloužící k hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií byly zaslány Evropské komisi v rámci druhých notifikací v roce 2020.

Saldo hospodaření vládních institucí v roce 2019 bylo revidováno oproti prvním notifikacím o 0,1 mld. Kč. Na revizi salda se podílely zejména aktualizované údaje o daních (+2,0 mld.) a výdajích na projekty neproplacené z EU fondů (-1,1 mld. Kč). K revizi přebytku dále přispěly aktuální údaje z ročních statistických zjišťování u vládních institucí (-1,1 mld. Kč). V návaznosti na mimořádnou revizi národních účtů byly revidovány údaje i za roky 2016 až 2018, přičemž změna maastrichtských konvergenčních kritérií je způsobena zejména revizí nominálního hrubého domácího produktu. Tab. 1:

Notifikační tabulka deficitu a dluhu vládních institucí, Česká republika, 2016-2019:

Dle revidovaných údajů vzrostly celkové příjmy sektoru vládních institucí v roce 2019 meziročně o 6,4 %, což představovalo absolutní nárůst o 144,0 mld. Kč. Vzrostly všechny druhy příjmů s výjimkou důchodů z vlastnictví, které klesly o 2,6 mld. Kč (-7,4 %). Nejvíce vzrostly příjmy ze sociálních příspěvků (+61,2 mld., resp. 7,3 %), daní z výroby a dovozu (+41,2 mld., resp. 6,4 %), a důchodových daní (+26,2 mld., resp. 5,7 %).

Celkové výdaje sektoru vládních institucí meziročně vzrostly v roce 2019 o 8,1 %, resp. 178,1 mld. Kč. Nejvíce vzrostly sociální dávky (+66,4 mld., resp. 8,1 %), zaplacené náhrady zaměstnancům (+54,9 mld., resp. 10,5 %) a výdaje na hrubou tvorbu kapitálu (+30,7 mld., resp. 13,4 %).

Relativní výše dluhu vládních institucí na konci roku 2019 dosáhla úrovně 30,21 % HDP. Meziročně došlo k poklesu výše relativní zadluženosti o 1,85 p. b. Ke snížení relativní výše zadlužení přispěl pouze rostoucí nominální HDP (1,92 p. b.), zatímco nominální výše dluhu vzrostla o 3,9 mld. Kč. Dluh na konci roku 2019 dosáhl 1 738,5 mld. Kč, z čehož 91,8 % bylo tvořeno emitovanými dluhovými cennými papíry, jejichž objem meziročně vzrostl o 41,8 mld. Kč, zatímco hodnota přijatých půjček poklesla o 34,4 mld. Kč. Objem přijatých vkladů klesl o 3,5 mld. Kč na 5,1 mld. Kč.

Ukazatele uvedené v tabulce 1 byly zaslány 30. září 2020 Eurostatu.

Poznámky:
Notifikaci deficitu a dluhu vládních institucí sestavuje a předkládá Evropské komisi každá členská země Evropské unie vždy za čtyři uplynulé roky a formou projekce za běžný rok, a to vždy ke konci března a září. Projekci běžného roku sestavuje a publikuje Ministerstvo financí. Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Podle maastrichtských kritérií výše deficitu nesmí překročit 3 % a úroveň kumulovaného dluhu 60 % HDP.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném roce financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje nominální výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z emitovaného oběživa, přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.

Notifikační tabulky deficitu a dluhu vládních institucí 2016-2019 ZDE