„Na výsledku hospodaření vládních institucí za rok 2020 se významnou měrou podepsala epidemiologická situace v souvislosti s šířením nemoci Covid-19. Hospodaření se propadlo oproti předchozímu roku o 365,8 mld. Kč a skončilo schodkem ve výši 348,0 mld. Kč,“ /říká Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.

Hospodaření sektoru vládních institucí se meziročně propadlo o 365,8 mld. Kč. Největší podíl na tomto poklesu mělo saldo hospodaření ústředních vládních institucí, které dosáhlo deficitu 360,9 mld. Kč, zatímco v roce 2019 skončilo ve schodku pouze 31,1 mld. Kč. Přebytek hospodaření místních vládních institucí se meziročně snížil o 23,1 mld. na 14,5 mld. Kč. O 13,0 mld. klesl přebytek salda hospodaření subsektoru fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven), který tak skončil v deficitu 1,6 mld. Kč.

Tab. 1: Notifikační tabulka deficitu a dluhu vládních institucí, Česká republika, 2017-2020:

Celkové příjmy sektoru vládních institucí klesly v roce 2020 meziročně o 2,4 %, což představovalo absolutní pokles o 58,7 mld. Kč. Nejvíce poklesly příjmy z daní z výroby a dovozu (-37,2 mld., resp. -5,4 %) a důchodových daní (-33,1 mld., resp. -6,7 %). Naopak i nadále rostly příjmy ze sociálních příspěvků (+14,3 mld., resp. 1,6 %),

Celkové výdaje sektoru vládních institucí meziročně vzrostly v roce 2020 o 12,9 %, resp. 307,2 mld. Kč. Došlo k nárůstu téměř všech výdajových položek, nejvíce vzrostly sociální dávky (+131,7 mld., resp. 14,9 %), zaplacené náhrady zaměstnancům (+57,3 mld., resp. 10,0 %), vyplacené dotace (+45,1 mld., resp. 35,2 %), výdajové kapitálové transfery (+27,6 mld., resp. 77,3 %) a výdaje na hrubou tvorbu kapitálu (+24,7 mld., resp. 9,8 %).

Současně byly revidovány údaje za rok 2019 především z důvodu aktualizovaných datových zdrojů o daních a EU tocích. Údaje za roky 2017 a 2018 zůstaly beze změny.

Relativní výše dluhu vládních institucí na konci roku 2020 dosáhla úrovně 38,1 % HDP. Meziročně došlo k nárůstu výše relativní zadluženosti o 7,8 p. b. Ke zvýšení relativní výše zadlužení přispěl též pokles nominálního HDP (0,5 p. b.), zatímco nominální výše dluhu vzrostla o 413,1 mld. Kč. Dluh na konci roku 2020 dosáhl 2 153,0 mld. Kč, z čehož 93,4 % bylo tvořeno emitovanými dluhovými cennými papíry, jejichž objem meziročně vzrostl o 416,1 mld. Kč, zatímco hodnota přijatých půjček poklesla o 8,7 mld. Kč. Objem přijatých vkladů stoupl o 5,8 mld. Kč na 10,9 mld. Kč.

Na výsledek hospodaření vládních institucí v roce 2020 měl zásadní vliv vývoj epidemické situace v souvislosti s šířením nemoci COVID-19. Zejména ve 2. a 4. čtvrtletí byla přijata řada mimořádných vládních opatření, jejichž vliv na vládní finanční statistiku je popsán v metodické poznámce (ZDE).

Ukazatele uvedené v tabulce 1 byly zaslány 31. března 2021 Eurostatu.

Poznámky:
Notifikaci deficitu a dluhu vládních institucí sestavuje a předkládá Evropské komisi každá členská země Evropské unie vždy za čtyři uplynulé roky a formou projekce za běžný rok, a to vždy ke konci března a září. Projekci běžného roku sestavuje a publikuje Ministerstvo financí. Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Podle maastrichtských kritérií výše deficitu nesmí překročit 3 % a úroveň kumulovaného dluhu 60 % HDP.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném roce financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje nominální výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z emitovaného oběživa, přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.

Notifikační tabulky deficitu a dluhu vládních institucí 2017-2020 ZDE