„Ve třetím čtvrtletí letošního roku výroba masa meziročně rostla. Za vyšší výrobou hovězího a vepřového masa stojí především vyšší porážková hmotnost v důsledku prodloužené doby výkrmu a to v souvislosti s omezením provozu jatek při první vlně pandemie. Ceny, za které zemědělci prodávali své produkty, naopak klesly. Převis nabídky nad poptávkou na evropském trhu tlačil dolů hlavně ceny jatečných prasat,“ říká Radek Matějka, ředitel statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.

Ve 3. čtvrtletí dosáhla výroba masa 114 103 tun, meziročně o 1,6 % více. Z toho bylo vyrobeno 17 525 tun (+0,6 %) hovězího, 52 762 tun (+2,3 %) vepřového a 43 777 tun (+1,2 %) drůbežího. Ceny jatečného skotu klesly meziročně o 4,9 %, ceny jatečných prasat se propadly o 13,9 %. Mlékárny a odbytové organizace nakoupily od tuzemských producentů 775 736 tis. litrů mléka (+3,9 %) za průměrnou cenu 8,24 Kč/litr (-4,4 %).

Porážky a výroba masa

Ve 3. čtvrtletí 2020 bylo na jatkách poraženo 56,9 tis. ks skotu (meziročně -1,5 %), z toho bylo 23,6 tis. býků (+0,9 %), 25,4 tis. krav (-3,9 %) a 5,9 tis. jalovic (+0,9 %). Na nepatrně vyšší produkci hovězího masa (17 525 tun; +0,6 %) při nižším počtu poražených zvířat se projevila vyšší průměrná porážková hmotnost (576,6 kg/ks; +2,1 %) způsobená prodloužením doby výkrmu (viz níže – stavy skotu).

Porážky prasat se ve 3. čtvrtletí meziročně snížily na 568,2 tis. ks (-1,1 %). Vepřového masa se vyrobilo 52 762 tun (+2,3 %), a to díky vyšší průměrné porážkové hmotnosti vykrmovaných prasat (118,4 kg/ks; +3,4 %) jako doznívajícímu důsledku pozastavených porážek v měsících dubnu a květnu.

Podle statistického šetření Ministerstva zemědělství ČR bylo ve 3. čtvrtletí na jatkách poraženo 67 382 tun drůbeže, což představuje 43 777 tun (+1,2 %) drůbežího masa.

Stavy skotu, prasat

Na začátku 3. čtvrtletí bylo v České republice chováno 1 406,9 tis. ks skotu, meziročně o 1,1 % méně. Mírný meziroční pokles (-1,9 %) byl zaznamenán v kategorii krav. Rovněž poklesly stavy býků ve výkrmu ve věku 1 až 2 roky (-5,9 %). V kategoriích, které jsou určeny k bezprostřední porážce, tj. býci a nezapuštěné jalovice ve věku nad 2 roky a jatečné jalovice, byly zjištěny meziročně vyšší stavy (celkem +22,4 %) jako důsledek omezení činnosti jatek a vývozu zvířat k porážce v jarních měsících.

Podle statistického zjišťování v chovu prasat čítaly jejich stavy 1 521,1 tis. ks (meziročně +0,7 %). Poklesly stavy prasnic (-0,9 %), ale počet zapuštěných prasniček se zvýšil o 11,2 %. Také u prasat se zvýšily stavy ve výkrmu těsně před porážkou, tj. v hmotnostní kategorii nad 110 kg (+18,9 %).

Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu, prasat a kuřat Třetí čtvrtletí 2020 se vyznačovalo meziročním poklesem cen všech sledovaných živočišných produktů.

Ceny výrobců jatečného skotu meziročně klesly o 4,9 %, z toho ve významných kategoriích nejvíce ceny jatečných krav (-7,4 %) a jalovic (-6,8 %). Ceny jatečných býků se snížily o 1,6 %. Chovatelé prodávali jatečné býky za průměrnou cenu 45,07 Kč/kg v živém nebo 82,02 Kč/kg v jatečné hmotnosti.

Ceny jatečných prasat spadly o 13,9 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku a dosáhly průměrné hodnoty 29,46 Kč za kg živé hmotnosti nebo 38,30 Kč za kg jatečné hmotnosti. Za prasata prodaná v tomto čtvrtletí dostali zemědělci v průměru o 5,79 Kč za kg v mase méně než ve čtvrtletí předcházejícím.

Jen mírný meziroční pokles byl ve 3. čtvrtletí zaznamenán u cen jatečných kuřat (-1,0 %). Výrobci prodávali jatečná kuřata I. třídy jakosti v průměru za 22,84 Kč za kg v živém.

Pohyb zboží přes hranice1) – živá zvířata a maso

Podle předběžných výsledků statistiky pohybu zboží přes hranice v období od června do srpna 2020 se obchodovalo meziročně méně s živým skotem a živou drůbeží v důsledku nižšího vývozu; naopak obrat obchodu s živými prasaty byl větší díky zvýšenému dovozu.

Živého skotu se vyvezlo 47,5 tis. ks (-9,1 %), z toho bylo 15,0 tis. ks (-1,7 %) určeno k porážce a 32,6 tis. ks (-12,2 %) skotu k dalšímu chovu, včetně plemenných zvířat. Pokračoval růst dovozu jatečných zvířat (1,9 tis., +21,1 %). Živý skot se dovážel hlavně ze Slovenska; vyvážel se do Rakouska, Německa, o více než polovinu klesl vývoz mimo EU, a to tím, že podstatná část zástavového skotu určená dříve do Turecka zamířila do Bulharska.

Pohyb zboží přes hranice u komodity živá prasata vykázal meziročně nižší přebytek způsobený zvýšeným dovozem (25,4 tis. ks; +4,5 %) při téměř totožném vývozu (101,3 tis. ks; -0,8 %). V porovnání se stejným obdobím minulého roku, kdy se nedovážela prasata k porážce, se jejich dovoz obnovil na 1,0 tis. ks. Zvýšil se také jejich vývoz (na 61,0 tis. ks; +12,4 %), kdežto vývoz mladých prasat v průměrné hmotnosti 27,4 kg se snížil (na 38,9 tis. ks, -16,8 %). Živá prasata se dovážela z Německa, Slovenska a Dánska, vyvážela se hlavně na Slovensko, do Maďarska a do Německa.

Podle statistiky pohybu zboží přes hranice se u komodity živá drůbež meziročně propadl vývoz kuřat a slepic určených k porážce o 24,1 % na 4 608 tun živé hmotnosti. Přebytek obchodu s jednodenními mláďaty zůstal na obvyklé úrovni. Bylo vyvezeno 22,9 mil. kuřat a 2,2 mil. kachňat; dovezeno 1,4 mil. kuřat, 97 tis. kachňat (meziročně 3x více) a 75 tis. krůťat (meziročně polovina). Hlavními partnery pro dovoz živé drůbeže byly Maďarsko, Slovensko a Německo; vývozy směřovaly na Slovensko, do Polska, Rumunska a Německa.

Záporná bilance pohybu zboží přes hranice pro komoditu maso se zlepšila u hovězího (na -6 015 tun), nepatrně se prohloubila u vepřového (-60 345 tun) a meziročně výraznější schodek byl zaznamenán u drůbežího (-23 158 tun).

Hovězího masa bylo dovezeno 9 475 tun (-11,8 %) a vývoz se zvýšil na 3 460 tun (+10,2 %). Dovozy hovězího masa pocházely nejvíce z Nizozemska, Polska a Německa. Vývozy směřovaly především na Slovensko a do Polska.

Dovoz vepřového masa se mírně zvýšil na 68 853 tun (+2,3 %), rovněž i vývoz (8 508 tun; +17,5 %), takže schodek pohybu zboží se meziročně nepatrně zvýšil. Vepřové se dováželo tradičně z Německa, Španělska, Polska a Belgie; většina byla vyvezena na Slovensko.

U drůbežího masa, podobně jako v minulém čtvrtletí, pokračoval odlišný vývoj. Zvýšeným dovozem (26 953 tun; +7,2 %) a nižším vývozem (3 794 tun; -12,5 %) se schodek obchodu s drůbežím masem meziročně prohloubil. Více než polovina se ho dovezla z Polska, mírně se navýšil dovoz z Maďarska. Vývoz směřoval na Slovensko, do Německa, Rakouska a Maďarska.

Nákup mléka a ceny zemědělských výrobců mléka

Podle statistického šetření Ministerstva zemědělství ČR bylo ve 3. čtvrtletí nakoupeno od tuzemských producentů 775 736 tis. litrů mléka (+3,9 %), z toho mlékárny nakoupily od producentů a odbytových organizací ke zpracování 653 736 tis. litrů (+6,4 %) mléka.

Ceny zemědělských výrobců mléka se meziročně mírně snížily (-4,4 %). Průměrná cena litru mléka jakostní třídy Q byla 8,24 Kč, což je také o 35 hal méně než v předcházejícím čtvrtletí.

Pohyb zboží přes hranice1) – mléko a mléčné výrobky

Ve sledovaném období se dovezlo 72,6 tis. tun (+17,7 %) mléka a mléčných výrobků, vyvezlo se jich 298,4 tis. tun (+4,6 %). Výrazný přebytek pohybu zboží přes hranice u komodity mléko a mléčné výrobky se meziročně opět navýšil, a to především v důsledku zvýšeného vývozu mléka a smetany (+10 110 tun), přestože jejich dovoz se také navýšil (+6 402 tun). Schodek obchodu se sýry a tvarohem se meziročně mírně snížil na -11 391 tun, ale snížil se i přebytek obchodu se zakysanými mléčnými výrobky (+4 740 tun). Zvýšil se i obchod se syrovátkou, o 1 492 tun ve směru do ČR a o 1 757 tun z ČR. Mléko a mléčné výrobky se dovážely nejvíce z Německa, Polska a Slovenska. Vývozy směřovaly především do Německa, na Slovensko a do Itálie.

Poznámka:
1) Údaje za pohyb zboží přes hranice se zeměmi EU (Intrastat) nezahrnují transakce realizované osobami, které nejsou registrované k DPH. Povinnost vykazovaní příslušného směru v Intrastatu nemají ani zpravodajské jednotky s roční hodnotou odeslání nebo přijetí pod prahem 12 mil. Kč.