Zatímco v roce 2000 bylo žen v této oblasti 36 procent, v roce 2019 už jenom 30 procent. Změnit tento trend se snaží připomínka Mezinárodního dne dívek a žen ve vědě, která se slaví vždy 11. února už od roku 2015, kdy ho Valné shromáždění OSN poprvé vyhlásilo. Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI) před sedmi lety začala v tento den pořádat akci Staň se na den vědkyní se snahou ukázat zejména studentkám středních škol, jak práce vědkyň vypadá. Letos se k této akci připojila také Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze (FEL).

„Na ČVUT jsme s 34,4 procenty sice lehce nad průměrem, pokud počítáme podíl žen na celkovém počtu akademických a vědeckých a odborných pracovnících, nicméně vědkyň s docenturou máme zatím jen 14,3 procenta a profesorek pak 8,5 procenta,“ vysvětluje situaci na půdě největší české technické univerzity doc. Vojtěch Petráček, rektor ČVUT v Praze.

„Snažíme se dívkám ukázat, že ani přírodní, technické a matematické vědy nejsou oblastí předurčenou pro muže. A těší mě, že podíl žen mezi našimi studentkami stále roste. Zatímco v roce 2011 bylo absolventek bakalářského a magisterského studia zhruba pětina, vloni to už byla více než třetina,“ říká doc. Jana Bielčíková z Katedry fyziky FJFI, která je jednou z panelistek diskuze s vědkyněmi na akci Staň se na den vědkyní. „V případě Fakulty elektrotechnické se často mluví jako o fakultě pro kluky. Pravidelnou otázkou od středoškoláků a středoškolaček na dnech otevřených dveří je, zda jsou na fakultě nějaké studentky. Počet studentek se na FEL každým rokem zvyšuje, ale nárůst je to velmi pozvolný. Proto se různými aktivitami snažíme zájem dívek podpořit a poukázat na úspěchy žen, které na FEL působí a které mohou být pro zájemkyně o technické studium inspirací. Věříme, že právě vzory a projevená podpora mohou přesvědčit více a více studentek, že je technika správná volba, ve které nejsou samy,“ doplňuje Veronika Jílková, koordinátorka projektu rozmanitosti, rovných podmínek a příležitostí Fakulty elektrotechnické.

Souběh rodičovství a vědecké práce

„Zhruba do tří let věku dítěte je asi nejvíce složité skloubit péči o dítě s vědeckou prací, a je tím přirozeně ovlivněna zejména žena,“ konstatuje doc. Jana Bielčíková. „Narození dětí pochopitelně ovlivnilo i způsob práce mého muže, který se už po narození syna snažil maximálně pomáhat a skoro polovinu povinností vzal na sebe,“ vysvětluje doc. Jana Bielčíková.

První dítě se jí narodilo v době, kdy pracovala v týmu prof. Johna Harrise na americké Yaleově Univerzitě. „Cítila jsem velkou podporu, ve skupině prof. Harrise byl totiž nadpoloviční počet žen a po narození syna jsem mohla zčásti pracovat z domova, a to samé mi potom umožnili do jisté míry i zaměstnavatelé v Česku,“ vysvětluje doc. Jana Bielčíková, která titul docentky získala na sklonku roku 2021.

Podle ní se situace žen věnujících se vědecké činnosti v České republice mírně zlepšuje. Nicméně pro efektivní zapojení žen do vědy stále chybí především cenově dostupné jesle a systematická podpora ze strany zaměstnavatelů. „Bohužel jsme neměli v dosahu prarodiče, takže než mohly jít obě děti do školky, museli jsme se jim plně s manželem věnovat sami a některé vědecké aktivity jsme tak museli omezit,“ dodává doc. Jana Bielčíková.

Účastnice čekají přednášky, cvičení i neformální večeře s vědkyněmi

Tradiční formát akce Staň se na den vědkyní, kdy po dopoledních přednáškách následují odpolední cvičení v menších skupinkách přímo v laboratořích, letos doplní neformální večeře. „Letos připravujeme něco jako vědeckou minikonferenci včetně tradiční součásti konferencí – neformální večeře. Zájemkyně tak budou moci u jídla s hezkým výhledem na Prahu dále diskutovat s vědkyněmi i dalšími pracovníky univerzity a sdílet své zážitky, ale i si promluvit o případných obavách ze studia či vědecké kariéry a vyslechnout si osobní zkušenosti těch, kdo už se vědě věnují,“ říká Jaroslava Óbertová, jedna z hlavních organizátorek akce a současně vědecká pracovnice FJFI a dodává: „Je fajn, zjistit, že i přední a mezinárodně uznávané vědkyně se ve své kariéře i životě potýkaly s různými problémy, že jsou to lidé jako všichni ostatní a že problémy jsou od toho, aby se řešily.“

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků takzvaného škálování všech výzkumných organizací dle Metodiky 2017+, které schválila na konci března 2021 Rada pro výzkum, vývoj a inovace, bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení „Emerging Europe and Central Asia“. V rámci hodnocení pro „Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti „Engineering – Mechanical“ na 201. – 250. místě, u „Engineering – Electrical“ na 201. až 250. pozici. V oblasti „Physics and Astronomy“ na 201. až 250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 254. příčce. V oblasti „Computer Science and Information Systems" je na 201. – 250. místě, v oblasti „Material Sciences“ na 301. až 350. místě, v oblasti „Mathematics“ na 351. až 400. místě a v oblasti „Engineering and Technology“ je ČVUT na 221. místě. Více najdete ZDE.