V roce 2012 činil - podle zprávy ERÚ - rozdíl mezi průměrnými cenami tepelné energie pro konečné spotřebitele z domovní plynové kotelny a domovní předávací stanice z převážně uhelného centrálního zdroje tepla už jen cca 1 procento. Předběžné vyhodnocení cen tepelné energie (podle tabulky ERÚ za rok 2013 /z více než 2,5 tisíc zdrojů) ukazuje, že v roce 2013 vyjde teplo z domovní plynové kotelny dokonce levněji.

Při porovnávání cen tepla z různých zdrojů je nutné porovnávat hodnoty dodané tepelné energie koncovému odběrateli ve shodném předávacím bodě. Takovým místem je pro porovnání dodávky tepla ze systému centralizovaného zásobování teplem (CZT) a z plynové domovní kotelny bod domovní předávací stanice (DPS). Z takového porovnání pak vychází následující graf cen tepla:

Modrá křivka ukazuje vývoj průměrných cen z domovních plynových kotelen, zelená křivka průměrné ceny tepla z DPS biomasy a červená křivka pak průměrnou cenu tepla z DPS převážně uhelného systému CZT.

Z uvedeného porovnání průměrných hodnot dodávek tepelné energie vyplývá, že v roce 2012 dosahovala průměrná cena tepla pro konečné spotřebitele hodnoty:

- 557,72 Kč/GJ pro dodávku tepla z DPS systému CZT s převážně uhelným zdrojem
- 563,54 Kč/GJ pro dodávku tepla z domovní plynové kotelny

Výsledek ukazuje, že teplo z domovní plynové kotelny bylo už i v roce 2012 dražší jen o 1 procento.

Za rok 2013 jsou na stránkách ERÚ k dispozici veškerá data z celkem více než 2 500 tepelných zdrojů a jedná se o výsledné ceny tepla v uvedených cenových lokalitách. Pokud se pro zhodnocení těchto dat použije vyhodnocení prostřednictvím váženého průměru (používaného i ERÚ) dostáváme se na následující hodnoty:

- 559,1 Kč/GJ pro dodávky tepla z DPS CZT s převážně uhelným zdrojem
- 556,54 Kč/GJ pro dodávky tepla z plynové domovní kotelny

„Teplo z plynových domovních kotelen, které bylo dříve často považováno za dražší, vychází v roce 2013 levněji“ říká Jan Ruml, výkonný ředitel ČPS.

Systémy CZT budou muset v nejbližších letech masivně investovat, aby splnily přísné emisní limity stanovené evropskou směrnicí. „V úvahu je ovšem nutno brát také další faktory, například velký význam má účinnost přepravy sítěmi, resp. vysoké ztráty v tepelných rozvodech některých nemodernizovaných systémů,“ říká Miloslav Zaur, předseda Rady ČPS. „V budoucích letech bude narůstat podíl malých zdrojů a konkurenční tlak, úspory a ohled na životní prostředí k decentralizaci výroby energií bezodkladně směřuje,“ říká Miloslav Zaur, předseda Rady ČPS. „Nahrazení některých zastaralých systémů centrálního vytápění s nízkou účinností výroby a vysokými tepelnými ztrátami v rozvodech, decentralizovaným vytápěním zemním plynem přinese potřebnou úsporu emisí,“ dodává Miloslav Zaur.

„Plynárenství je na takovou budoucnost připraveno“, říká Jan Ruml, výkonný ředitel ČPS, „v minulých letech jsme investovali do rozvoje a údržby distribučních sítí a jsme připraveni tento potenciál využít.“

Z výše uvedených cenových relací, požadavků EU na účinnost tepelných zdrojů, schválený klimaticko-energetický balíček vyplývá skutečnost, že výhodnější je a bude vytápění domácími kotelnami na zemní plyn.

„Souhlasíme s vyjádřením ministra pro životní prostředí k výhradám Evropské komise k plánovaným dotacím OPŽP pro uhelné kotle a přislíbenou podporu nízkouhlíkovým technologiím,“ říká Miloslav Zaur, předseda ČPS. Domácí zdroje uhlí by měly být do budoucna využívány v pouze rekonstruovaných zdrojích s vysokou termickou účinností a zároveň s rekonstruovanými tepelnými sítěmi s nízkými tepelnými ztrátami, neboť využití domácího uhlím v systémech s minimálním využitím primárního paliva je dnes plýtváním.