„Původní návrh nového plánu péče popisoval území bývalého vojenského prostoru jako lokalitu, kde nadále pokračuje degradace a úbytek klíčových druhů organismů. Jednou z hlavních změn, které jsme se pokoušeli v rámci připomínek prosadit, je zachycení reálného vývoje, kterým oblast v posledních letech prochází. 

V části vojenského prostoru, kde vznikla pastevní rezervace velkých kopytníků, došlo nejen k zastavení degradace, ale naopak k plošné revitalizaci území a výraznému nárůstu biologické rozmanitosti,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Právě vznik pastevní rezervace v roce 2015 byl tak pro další vývoj přírodně cenného území zásadní. „V místech, kde došlo k zavedení pastvy velkých býložravců, došlo k obnově biologické rozmanitosti na plochách o stovkách hektarů, mimo pastviny velkých kopytníků bohužel degradace území většinou nadále pokračuje,“ shrnul Miloslav Jirků.