„Postupující klimatické změny směrem k suššímu a teplejšímu počasí a současné zarůstání krajiny vytváří nebezpečnou kombinaci. Krajina se stává vlivem dlouhodobého sucha a vzrůstajícího množství paliva v podobě usychající vegetace hořlavější. Pastva velkých kopytníků je velmi účinným nástrojem k odstraňování zejména travních porostů, kterými se oheň dobře šíří. Ať už jde o plochy se starou, suchou travou, takzvanou stařinou, nebo o křoviny,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Pastva by mohla být prevencí opakování požárů i na některých plochách Národního parku České Švýcarsko, které v minulých týdnech sežehly plameny. „Spálená místa začnou rychle zarůstat expanzivními druhy trav, jako je například třtina křovištní, která zraje v časném létě a stává se v průběhu léta v podstatě stojícím senem. Suché porosty vysokých trav jsou známé svou vysokou hořlavostí a bývají často místy, kde se šíří požáry na velkých plochách. Velcí kopytníci by tato rizika mohli minimalizovat, jelikož právě třtina a jiné druhy vysokých trav jsou jejich hlavní potravou,“ doplnil Miloslav Jirků.

Protipožární prevenci mohou velcí kopytníci zabezpečit zejména v přírodních rezervacích, ale také v bývalých i aktivních vojenských prostorech. V zahraničí zubři dlouhodobě žijí například v největším polském vojenském prostoru Drawsko v Západním Pomořansku, který ke svým cvičením často využívají i armády NATO.

Velcí kopytníci, jako jsou zubři, divocí koně nebo zpětně šlechtění pratuři, dokáží spásat i neúživné, expanzivní druhy trav, včetně mnohaleté stařiny. S podobnými porosty si hospodářská zvířata neporadí, jelikož je spásají nerada. Na rozdíl od pastvy hospodářských zvířat pastva velkých kopytníků podporuje také vzácné druhy květin potlačováním expanzivních trav, čímž pro ně vytváří vhodné podmínky. Velcí kopytníci také nepotřebují ošetřování antiparazitiky, antibiotiky a další veterinární chemií, jejíž plošné užívání u hospodářských zvířat způsobuje kontaminaci krajiny toxickými látkami s řadou významných negativních důsledků.

Velcí kopytníci představovali po stovky tisíc let přirozenou ochrany krajiny před rozsáhlými požáry. Vědecké výzkumy ukázaly, že počty požárů v přírodě v minulosti výrazně vzrostly poté, co člověk velké býložravce v krajině vyhubil. „Není to nic překvapivého. Například v USA a Kanadě pochopili již před desetiletími, že nejlepší formou prevence požárů je snížení množství potenciálního paliva. Pokud je v krajině přítomen krajinotvorný fenomén v podobě velkých býložravců, který z ní odčerpává palivo v podobě suché trávy, hoří v přírodě méně. A když se tak stane, tak na výrazně menších plochách. Nejde přitom jen o spásání suché trávy, ale také o stezky vyšlapané kopytníky, které křižují krajinu a často šíření ohně zastaví,“ doplňuje Miloslav Jirků.

„Výhodou pastvy velkých kopytníků je, že v porovnání s jinými metodami péče o krajinu i protipožární prevence je velmi levná, a hlavně dlouhodobě funkční bez potřeby dalších investic. Preventivně totiž předchází jedné z hlavních příčin požárů, nadbytku suché bylinné biomasy v krajině. Navíc zvyšuje biologickou rozmanitost území a podporuje schopnost krajiny zadržovat vodu,“ doplnil Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina. Pastva velkých kopytníků je navíc součástí přírodních procesů, proto může mít místo i v přísněji chráněných částech národních parků a jiných chráněných území.

Současný zásah hasičů v Českém Švýcarsku bude podle odhadů stát stovky milionů korun. Jde zřejmě o největší požár v historii České republiky. Také ve vojenských újezdech pravidelně hoří a škody tam dosahují milionových částek. Na Libavé hořelo ve vojenském újezdu nejen před několika dny, ale například také v roce 2019. Vědci a ochránci přírody na rostoucí riziko požárů v krajině a nutnost využít pastvu velkých kopytníků jako prevenci upozorňovali již v roce 2018.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu Darujme.cz/krajina a dále pak zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. A také nákupem ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu ZDE.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.