„Kdyby Dalibor Dostál založil rezervaci v divokých devadesátých letech, nepochybně by skončil někde na dně přehrady. Dnešní doba má sice na první pohled kultivovanější, ale ve svém důsledku také velmi brutální metody,“ říká fotograf Michal Köpping, který projekt obrazově dokumentuje od jeho vzniku. Naráží především na období, kdy zakladatel rezervace odmítl v roce 2019 nátlak, aby se vzdal dokončení rezervace podle původních plánů. O rozsáhlé pozemky nedaleko dálnice se totiž dlouhodobě zajímají různé skupiny. Od developerů, přes spekulanty s pozemky až po různé kmotry z devadesátých let, kteří chtějí investicí do pozemků vyprat peníze.

Když rezervace odmítla těmto tlakům ustoupit, přišel úder z nečekané strany. „Během jediného roku jsme měli v rezervaci více než dvacet různých kontrol, které se nám snažily rozdat pokuty v milionových částkách. Šlo v podstatě o pokus rezervaci finančně zlikvidovat, aby už do budoucna záměrům o ovládnutí pozemků nepřekážela,“ vzpomíná Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina, která světoznámou rezervaci velkých kopytníků vytvořila ve spolupráci s vědci kvůli ochraně ohrožených motýlů, květin a dalších druhů.

V nejtěžších chvílích chodily rezervaci výzvy k zaplacení zhruba čtyř milionů korun, což by ekonomicky nepřežila. „Bylo to v době nejhlubší uzávěry v důsledky pandemie covidu 19, kdy nebylo možné vytáhnout paty z bytu, natož s někým jednat o řešení situace,“ popisuje Dalibor Dostál jedny z nejtěžších okamžiků v historii rezervace. Díky odvoláním připraveným ve spolupráci s oborníky, se nakonec částku podařilo snížit na několik set tisíc, kterou rezervace uhradila díky daru od mladého technologického startupu. „Dodnes mě mrzí, s jakou lehkostí a samozřejmostí tehdy vyšly mnohé úřady tlakům na pozemky vstříc,“ dodává Dalibor Dostál.

Protože je původní profesí novinář, je na různé pokusy o zastrašování zvyklý. „Pamatuji se, jak mi před lety vyhrožoval jeden jihočeský poslanec profesní likvidací, pokud nepřestanu psát článku podporující bezzásahový režim v nejcennějších částech Národního parku Šumava,“ vzpomíná Dalibor Dostál. „Jindy mi zase uprostřed noci volal rozčilený ministr vnitra a hrozil, že vezme samopal a vystřílí redakci, protože ho rozzlobil článek o privatizaci majetku tohoto resortu. Ale bylo to samozřejmě vysloveno v afektu, takže předpokládám, že to nemyslel vážně,“ dodává Dalibor Dostál s úsměvem.