Pozemky, o které usilovali různí spekulanti, se mu podařilo pro rezervaci ubránit. Následovala však odveta v podobě smršti desítek kontrol, které měly za cíl rezervaci finančně zlikvidovat milionovými pokutami. I když se nakonec ukázaly jako neoprávněné, a rezervace toto kritické období přežila, dlouhodobý stres se podepsal na zdraví jejího zakladatele. 

„Nešlo bohužel o první případ, kdy rezervaci hrozilo nebezpečí. Od jejího založení věnujeme většinu energie na neustálý boj o přežití“ konstatuje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci založila ve spolupráci s vědci. Kombinace dlouhodobých tlaků na pozemky, na kterých se rezervace nachází, a korupčního prostředí na českých úřadech, vytvořila pro rezervaci stav neustálého ohrožení. Její zakladatel tak čelí opakovaným výhrůžkám fyzické i ekonomické likvidace. „Na začátku jsem předpokládal, že jde o počáteční stav, který se bude postupně kultivovat, ale situace se bohužel za celou dobu nezměnila,“ doplnil Dalibor Dostál.

Neustálou obranu před likvidačními tlaky navíc musí kombinovat s extrémním pracovním nasazením. To trvá již řadu let. „Veškerou přípravu na vznik rezervace, před jejím samotným založením, jsem financoval z vlastních peněz. Musel jsem tedy vydělávat nejen na vlastní obživu, ale také na financování ochranářského projektu. Po roce 2010 tak následovalo zhruba dva a půl roku, kdy jsem pracoval devatenáct hodin denně. Ráno vstával v pět a s prací končil před půlnocí,“ vzpomíná Dalibor Dostál.

Když v roce 2013 začaly vlastní práce na vzniku rezervace, myslel si, že má nejhorší za sebou. Na podstatnou část projektu se podařilo získat dotaci, vše už mělo běžet snadno. Jenže se objevily první tlaky na pozemky, kde měla rezervace vzniknout, s tím související první překážky ze strany některých úřadů a navíc problémy se získáváním peněz na dofinancování celého projektu. A tehdy se u zakladatele rezervace objevily první zdravotní problémy. „Poprvé se u mě projevily chronické poruchy spánku, které se mi od té doby v různých vlnách vracejí. Každý, kdo něco podobného zažil, ví, jaký má po několika týdnech a měsících nedostatek spánku vliv na celkové fungování organismu. Pokud párkrát neusnete vůbec, několikrát se vzbudíte po hodině či dvou spánku, a jinak se budíte ve dvě nebo ve tři ráno, začne tělo vypovídat službu. Bolí vás každý pohyb, každý nádech a výdech, každé mrknutí,“ popisuje Dalibor Dostál.

Díky léčivým bylinám a tinkturám se mu postupně podařilo poruchy spánku utlumit, ale s každým dalším pokusem o likvidaci rezervace se znovu vrací. Také pracovní vypětí se za dobu fungování rezervace nepodařilo zásadně omezit. „Sice to již není těch hrozivých devatenáct hodin denně, ale stále se mi nepodařilo dostat pod patnáct až šestnáct hodin práce za den. Několik let jsem neměl volný víkend. Drtivá většina tohoto náporu padá na vrub zbytečné administrativy, kterou nás zahlcují úřady,“ dodává Dalibor Dostál.

Poté, co v roce 2019 ubránil rezervaci a přestál vlnu odvetných kontrol, ozvalo se zdraví znovu. Začaly se u něj objevovat chronické bolesti hlavy, kloubů, žaludku, zad i šlach. „Není mi ani padesát let a ráno mám problémy vstát z postele. Interní lékařka konstatovala, že můj zdravotní stav a kondice odpovídají pacientovi staršímu sedmdesáti let,“ navázal Dalibor Dostál. Protože většinu jeho práce tvoří administrativa na počítači, která namáhá oči, začal se mu rychle zhoršovat zrak, loni navíc téměř přestal hýbat pravou rukou. Až po několika měsících se díky pomoci chiropraktika a rehabilitacím pohyblivost paže podařilo téměř obnovit.

„Fyzické problémy nejsou to jediné, co s sebou extrémní stres související s neustálým ohrožením rezervace přináší. Prakticky jsem ztratil schopnost prožívat radost. Za posledních několik let zažívám téměř jen samé negativní emoce, přinejlepším neutrální. I ve chvílích, kdy bych měl zažívat radost, pokud se něco povede, tak na pozadí řeším nějakou aktuální krizi, odvracím nějaké nebezpečí pro rezervaci... Za posledních několik let jsem nezažil jediný normální den,“ zmiňuje Dalibor Dostál.

Ten kvůli dlouhodobě podfinancovanému chodu rezervace, která pomáhá chránit ohrožené druhy květin a motýlů, postupně přišel nejenom o všechny peníze, ale nashromáždil i statisícové dluhy. „Mnohem horší ale je, že jsem za ty roky přišel o téměř všechny sociální kontakty. Pokud několik let trávíte patnáct hodin denně sezením u počítače, nemáte samozřejmě čas na potkávání se s přáteli. Řadu příbuzných, se kterými jsme se dříve pravidelně stýkali, jsem mnoho let neviděl, nemohl jsem se dostatečně věnovat ani vlastním dětem. To je asi ta nejhorší cena, kterou jsem za záchranu přírody v bývalém vojenském prostoru zaplatil,“ konstatuje zakladatel rezervace. Podle jeho slov je zřejmé, že rezervace dlouhodobě nemůže fungovat za současně finančně neudržitelných a lidsky nedůstojných podmínek.

„Každý den je o překonávání bolesti. Každý den je velmi těžký. A přes veškeré úsilí a vynaloženou energii se zatím neobjevuje náznak změny k lepšímu,“ uzavírá Dalibor Dostál. I přesto, že se rezervaci dostalo obrovské pomoci od mnoha lidí a zástupců řady institucí, je stále stejně ohrožená a zranitelná jako na počátku.

Rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice vznikla v lednu roku 2015. Početnost vzácných druhů rostlin a motýlů se po jejím založení začala zvyšovat o stovky i tisíce procent. Stala se první rezervací na světě, kdy žijí divocí koně, zubři a zpětně šlechtění pratuři. Také díky tomu je celosvětově nejsledovanějším českým projektem posledních let. Zprávy o ní přinesla média na pěti kontinentech, včetně prestižních titulů jako New York Times, Washington Post nebo BBC. Mnohá z nich opakovaně. Projekt získal prestižní ocenění, včetně Ceny Josefa Vavrouška, Ceny SDGs nebo Ceny prezidenta Ekofilmu. Zakladatel rezervace Dalibor Dostál byl letos zařazen do televizního cyklu Zelený hrdina, již dříve obdržel za svoji podporu neziskového sektoru ocenění jako Poděkování Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové nebo Mediální čin roku Nadace OKD. V minulosti působil jako vedoucí redakce domácího a ekonomického zpravodajství Deníku, později jako šéf zpravodajství a šéfredaktor celostátní redakce.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu Darujme.cz/krajina a dále pak zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. A také nákupem ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu ZDE.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.