Česká krajina: Záchrana divokých koní přináší extrémní nasazení

17.04.2020 12:31 | Zprávy

Když se ochranáři ze společnosti Česká krajina rozhodli před několika lety zachránit ohrožené druhy motýlů, květin a dalších vzácných organismů s pomocí pastvy divokých koní, netušili, co je čeká. Administrativní zátěž a opakované posunování termínů dokončení rezervace velkých kopytníků ve středočeských Milovicích prodloužili na několik let období extrémního nasazení, se kterým původně počítali jen na několik měsíců.

Česká krajina: Záchrana divokých koní přináší extrémní nasazení
Foto: Michal Köpping
Popisek: Ředitel ochranářské organizace Dalibor Dostál se stádem divokých koní

„Projekt návratu divokých koní a záchrany ohrožených motýlů s pomocí pastvy velkých kopytníků se od počátku rodil v bolestech. Když jsem na konci roku 2007 založil společnost Česká krajina, začala za několik měsíců do té doby největší ekonomická krize posledních desetiletí. Firmy i nadace omezovaly podporu neziskových projektů, včetně těch, které dlouhodobě podporovaly. Přispět na úplně nový záměr, navíc v Česku poměrně neobvyklý, tak pro ně bylo v té době nemyslitelné. Protože jsem nechtěl nechat projekt umřít hned při náznaku prvních potíží, a zároveň i příprava návratu divokých koní vyžadovala určité finanční prostředky, přibral jsem si druhé zaměstnání, abych mohl start projektu financovat,“ vzpomíná Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina.

Další nasazení si pak vyžádala příprava první etapy milovické rezervace, na níž ochranářská společnost čerpala dotace. Administrativně náročný proces si vyžádal další hodiny navíc. „Souběh zaměstnání, vydělávání na financování projektu a příprava dotační žádosti v jeden čas nakonec vedly k tomu, že jsem musel věnovat práci 19 hodin každý všední den. Vstát ráno v 5 a s minimálními přestávkami na jídlo a podobně pokračovat až do půlnoci. Na oběd přitom většinou nezbyl čas. To, co mělo být provizoriem na několik týdnů nebo měsíců se nakonec protáhlo na dva a půl roku,“ pokračuje Dalibor Dostál a připojuje: „Navíc samotná práce je poměrně bezútěšná. Když jsem s projektem začínal, těšil jsem že, že budu trávit čas v přírodě. Realita je taková, že prakticky veškerý čas tvoří administrativa a s ní spojené mnohahodinové sezení u počítače.“

Velké pracovní nasazení se přelévalo také do víkendů. „Od roku 2013 jsem neměl jediný volný víkend, kdy bych alespoň několik hodin nemusel věnovat práci na projektu nebo dorovnávání skluzu v zaměstnání. Musel jsem omezit také odpočinek v rámci dovolené. Snad s jedinou výjimkou jsem od té doby neměl volno delší než pět dní za celý rok, a to ještě přerušované neustálým řešením nutných záležitostí po telefonu. V některých letech jsem dovolenou neměl vůbec,“ dodává Dalibor Dostál.

Po dokončení rezervace se objem práce přeci jen snížil na snesitelnějších 14 hodin denně. Poklesu k normálu a obvyklejším 8 až 10 hodinám práce pak zabránily komplikace s dokončením rezervace. „Poprvé jsme zmínili zdržení v souvislosti s rozšířením rezervace 22. října roku 2015, když se narodilo v rezervaci první hříbě divokých koní, klisnička Samhain. Od té doby neustále improvizujeme, protože dokončení rezervace plánované původně na rok 2016 se stále nepodařilo dotáhnout. U tak rozsáhlého projektu, s desítkami a dnes již stovkami velkých zvířat, je přitom improvizace velmi náročné nejen na finance, ale i na čas,“ navázal Dalibor Dostál. S něčím podobným se přitom nemusejí potýkat obdobné ochranářské projekty nejen ve vyspělých zemích západní Evropy, ale ani ve státech jako je Rumunsko nebo Bulharsko.

V posledních dvou letech navíc projekt postihuje stále rostoucí administrativa a byrokracie. V loňském roce rezervace divokých koní například absolvovala více než dvě desítky kontrol ze strany různých úřadů a institucí. „Časová zátěž tak kvůli tomu opět začala růst na 15 až 16 hodin práce denně,“ zmínil Dalibor Dostál. Dokončení rezervace tak bude znamenat nejen záchranu desítek vzácných zvířat, ale také ukončení několik let trvajícího období extrémního nasazení. „Samozřejmě, kdybych věděl, co mě čeká, nikdy bych se do podobného projektu nepustil. Ale s tím se určitě setkala většina lidí, kteří se pustili do něčeho nového a neprozkoumaného. Obrovská administrativní zátěž a rizikovost jsou přitom u podobných projektů české specifikum. Jen pár kilometrů za našimi hranicemi dělají kolegové v Německu obdobné projekty s radostí a v klidu, u nás jsou bohužel spojené s neustálým stresem a bojem o přežití,“ zmínil Dalibor Dostál.

Kromě toho, že v posledních letech prakticky neměl čas na rodinu, vybírá si dlouhodobá zátěž také další daň. „Tělo podobný nápor zvládá stále hůře, několik let se potýkám s poruchami spánku, přibývají různé chronické obtíže a bolesti, jejichž řešení odsouvám až na období po dokončení rezervace. Záchraně zvířat se snažím podřídit všechno,“ konstatoval Dalibor Dostál.

K dokončení rezervace zbývá poslední, náročný krok. Ochranáři potřebují získat částku 1,5 milionu korun na ohrazení zbývající části pastvin. Celkové náklady na ohrazení jsou zhruba dva miliony korun, půl milionu má ochranářská organizace z výtěžku sbírky z předchozích období. Od březnového zahájení kampaně na záchranu rezervace se podařila zatím vybrat přibližně třetinu potřebné částky. Lidé pomáhají zachraňovat divoké koně i přesto, že pár dní po zahájení kampaně na získání potřebných peněz vypukla opatření v souvislosti s epidemií koronaviru, která odstartovala největší ekonomickou krizi po druhé světové válce. „Chtěl bych všem lidem, kteří rezervaci pomáhají a pomohli, velmi poděkovat. Bez pomoci stovek a dnes již tisíců lidí, kteří rezervaci podpořili, ať už finančně nebo v rámci různých institucí, by rezervace před pěti lety vůbec nevznikla a nepodařilo by se jí přežít až do současnosti. Právě podpora veřejnosti je to, co nás v této době drží nad vodou,“ uzavřel Dalibor Dostál.

Veřejnost může i nadále posílat finanční podporu na sbírkový účet 2100540679/2010 nebo dárcovskou zprávu ve tvaru DMS KRAJINA 90, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777.

Dokončení rezervace bylo přitom původně plánováno nejpozději na rok 2016, kvůli administrativním a byrokratickým průtahům se ale zdrželo o další čtyři roky. Ochranáři přitom již v říjnu roku 2015 upozorňovali, že dokončení rezervace začíná nabírat nebezpečné zpoždění.

Divocí koně přišli do bývalého vojenského prostoru Milovice v lednu roku 2015. Od té doby se jim, ale i zubrům a zpětně šlechtěným praturům, postupně daří uzdravovat místní krajinu a zachraňovat v těchto místech před vymizením řadu ohrožených živočichů a rostlin. Vznik rezervace se stal na několik let světově nejsledovanějším českým projektem, o kterém opakovaně psala média na pěti kontinentech.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na péči o přírodu může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, Hello bank, Printwell, JK Jitka Kudláčková, Semix, Megabooks CZ, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Co myslíte, že bude nyní s Ukrajinou?

Trump přeci dávno deklaroval, že pomoc Ukrajině omezí. Myslíte, že má Ukrajina bez USA šanci Putinovi vzdorovat? Že EU dokáže pomoc ze strany USA nahradit? Podle mě je toto začátek konce Ukrajiny-bohužel. PS: Myslíte, že se Trupmovi podaří konflikt ukončit, čímž se před volbami chvástal? A proč se o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Česká televize: Adventní koncerty se letos poprvé uskuteční i mimo Prahu, výtěžek opět pomůže čtyřem neziskovým organizacím

11:27 Česká televize: Adventní koncerty se letos poprvé uskuteční i mimo Prahu, výtěžek opět pomůže čtyřem neziskovým organizacím

Jedna z nejdéle fungujících veřejných sbírek v Česku započala svou činnost v roce 1991. Od té doby r…