Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací první situační zprávy a nové makroekonomické prognózy, která pokrývá horizont do konce roku 2020. Celková inflace se v posledním čtvrtletí roku 2018 snížila ke 2 %, a to zejména vlivem nižšího příspěvku cen potravin a pohonných hmot. Zesláblo také proinflační působení dovozních cen. Domácí inflační tlaky plynoucí z vysoké dynamiky mezd a pokračujícího hospodářského růstu nicméně zůstávají silné. Česká ekonomika se nadále pohybuje nad úrovní svého potenciálu, přičemž kladná mezera výstupu se postupně přivírá.

Na začátku letošního roku inflace dočasně vzroste a v průběhu roku se vrátí k 2% cíli ČNB, v jehož těsné blízkosti setrvá i na horizontu měnové politiky, tj. první polovině roku 2020. Přetrvávající výrazné domácí inflační tlaky budou vyvažovány zesilujícím protiinflačním působením dovozních cen v důsledku poklesu zahraniční inflace a obnoveného posilování koruny. K dosažení inflačního cíle na počátku příštího roku rovněž přispěje předchozí zvyšování úrokových sazeb. Růst české ekonomiky okolo 3 % v letošním i příštím roce bude odpovídat dlouhodobě rovnovážnému vývoji. Dynamika růstu HDP bude tažena především spotřebou domácností a také soukromými a vládními investicemi. Míra nezaměstnanosti je rekordně nízká a prostor pro její další snížení je již malý. Důsledkem toho bude zpomalení růstu zaměstnanosti a nadále vysoká, i když postupně zvolňující dynamika mezd.

S prognózou je konzistentní přibližná stabilita úrokových sazeb. Tlak na vyšší sazby vytváří zejména aktuálně oslabený kurz koruny, který tlumí protiinflační vliv dovozních cen. Ve stejném směru působí také dosud výrazné domácí inflační tlaky a postupný průsak zvýšené dynamiky regulovaných cen do ostatních složek inflace. Opačný vliv na sazby bude mít následně obnovené posilování měnového kurzu při přetrvávajících záporných sazbách v eurozóně až do konce roku 2020.

V diskusi navazující na prezentaci situační zprávy většina členů bankovní rady vyhodnotila rizika prognózy jako mírně proinflační, respektive jako vychýlená ve prospěch mírně vyšších úrokových sazeb oproti prognóze. Rizikem v tomto směru je možný slabší kurz koruny v průběhu letošního roku ve srovnání s prognózou. Další rizika a nejistoty pramení z vnějšího vývoje, kde došlo k  přehodnocení bilance rizik směrem dolů. Výrazným rizikem je neřízený odchod Spojeného království z Evropské unie, jenž může vést ke znatelnému zpomalení růstu české ekonomiky a zároveň k oslabení koruny. Riziko představuje také trendové zpomalení Číny a jeho dopad na globální ekonomiku. Zdrojem vnějších nejistot zůstávají dopady protekcionistických opatření ve světovém obchodě. Z těchto důvodů vyhodnotili někteří členové bankovní rady rizika prognózy inflace jako vyrovnaná. Současně s ohledem na růst české ekonomiky vnímali někteří členové bankovní rady novou prognózu jako mírně optimistickou.