Na další plošné uvolňování úvěrových standardů a přijímání dodatečných rizik do bilancí bank by však ČNB již musela reagovat nástroji makroobezřetnostní politiky.

Byty v ČR zůstávají podle odhadu ČNB ve vybraných lokalitách s vysokým podílem investičních bytů nadhodnoceny až o 25 %.

Bankovní rada České národní banky dnes projednala Zprávu o finanční stabilitě 2020/2021, která hodnotí zdraví domácího finančního sektoru a jeho odolnost vůči nepříznivým šokům. Tato zpráva je východiskem pro volbu nástrojů tzv. makroobezřetnostní politiky, kterými jsou zejména proticyklická kapitálová rezerva bank a limity ukazatelů pro poskytování hypotečních úvěrů.

Po posouzení indikátorů vývoje finančního cyklu, zranitelnosti bankovního sektoru a ostatních faktorů ovlivňujících jeho odolnost bankovní rada ČNB rozhodla o zvýšení sazby proticyklické kapitálové rezervy bank na 1 % (ze stávajících 0,5 %). Sazba v této výši podle ČNB kryje běžnou úroveň rizik.

Česká ekonomika podle ČNB již prošla akutní fázi hospodářského útlumu. Díky podpůrným opatřením jako kompenzace výpadků příjmů nebo loňské moratorium na splátky úvěrů se dříve přijatá rizika v bilancích bankovního sektoru v průběhu pandemie výrazně neprojevila. Zároveň banky začaly ve větším rozsahu poskytovat rizikovější úvěry, konstatuje dnes projednaná Zpráva o finanční stabilitě.

„Zvýšení proticyklické kapitálové rezervy je logickým krokem vyplývajícím z odeznívání akutní fáze hospodářského poklesu. Strategií ČNB je v takové situaci vrátit sazbu rezervy na 1% úroveň, která kryje běžná cyklická rizika v bankovním sektoru. Rozhodnutí je rovněž přirozenou reakcí na skutečnost, že i díky podpůrným opatřením se dříve přijatá rizika v bilancích bank projevila jen v omezené míře a že se zároveň v posledních měsících do těchto bilancí dostávají rizika nová,“ zdůvodnil tento krok guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

Účinnost zvýšení této proticyklické sazby je v ročním horizontu, tj. od 1. července 2022, což dává ČNB prostor pro flexibilní přístup v případě neočekávaných nepříznivých šoků. Pokud by opět nastalo zhoršení ekonomické situace například kvůli další vlně pandemie, bude bankovní rada připravena oznámené zvýšení sazby proticyklické kapitálové rezervy revidovat či rezervu bezprostředně a plně uvolnit. Naopak v případě pokračování rychlé dynamiky poskytování úvěrů domácnostem, obnovování růstu úvěrů nefinančním podnikům a zvyšování rizik v bilancích bankovního sektoru je ČNB připravena přistoupit k dalšímu zvyšování této sazby.

Současně bankovní rada ČNB rozhodla o snížení frekvence dvoutýdenních dodávacích repo operací pro úvěrové instituce na jednou týdně s účinností od 28. května 2021 a obnovení dříve platné úrokové přirážky ve výši 0,1 p. b. Nástroj na dodávání likvidity nebankovním finančním institucím ponechala za dosavadních podmínek, ale jeho frekvenci snížila rovněž na jednou týdně.

Na základě aktuální jarní Zprávy o finanční stabilitě bankovní rada ČNB také rozhodla, že ponechá beze změny doporučený limit pro ukazatel LTV ve výši 90 % při možnosti uplatnit 5% výjimku. ČNB zároveň v tuto chvíli nepovažuje za akutně nezbytné stanovovat limity ukazatelů DTI a DSTI či zpřísňovat jiné parametry stávajícího Doporučení k řízení rizik při poskytování hypotečních úvěrů z dubna 2020 (pdf, 323 kB).

„I za situace uvolněných úvěrových standardů a přetrvávajícího nadhodnocení cen bydlení lze pravidla pro poskytování hypoték zatím ponechat beze změny. Překračování limitu LTV či poskytování úvěrů s vysokými hodnotami DTI a DSTI je záležitostí několika málo institucí. Rizikem však je, že by dosud opatrní poskytovatelé mohli na možnou ztrátu svého tržního podílu reagovat uvolněním standardů podobně, jako je tomu u jejich agresivnějších konkurentů,“ uvedl k tomuto rozhodnutí bankovní rady ČNB guvernér Rusnok. 

ČNB však poskytovatele hypoték upozorňuje, že považuje úvěrové standardy za hraničně uvolněné. Jako potenciální zdroj systémového rizika ČNB vidí vysoký a stále rostoucí podíl úvěrů nad úrovněmi ukazatelů DTI (dluh žadatele nad 8násobkem jeho ročního čistého příjmu) a DSTI (splátka úvěru vyšší než 40 % měsíčního čistého příjmu). Poskytovatelé by proto měli přijmout opatření, aby takové úvěry čerpali pouze klienti, u nichž je vysoká pravděpodobnost bezproblémového splácení. Na další uvolňování úvěrových standardů a přijímání dodatečných rizik by ČNB již musela reagovat nástroji makroobezřetnostní politiky.

„Objemy skutečně nových hypotečních úvěrů dosahovaly ve druhé polovině loňského roku a v prvních měsících letošního roku rekordně vysokých úrovní vlivem výrazného nárůstu průměrné výše poskytovaného úvěru. Počty těchto úvěrů ale nevybočovaly z hodnot obvyklých v předchozích letech,“ řekl ředitel sekce finanční stability ČNB Jan Frait.

Sadu pravidel k omezení rizik spojených s poskytováním hypotečních úvěrů, tzv. Doporučení, využívá ČNB od roku 2015. Nejviditelnější částí těchto pravidel jsou hypoteční ukazatele LTV, DSTI a DTI. Doporučení se zaměřuje i na další parametry rizikovosti hypotečních úvěrů, např. na délku jejich splatnosti.

Zpráva o finanční stabilitě 2020/2021 konstatuje, že významným zdrojem systémových rizik v domácí ekonomice je opakované roztáčení spirály mezi dluhovým financováním nákupu rezidenčních nemovitostí a jejich rychle rostoucími cenami. Ceny rezidenčních nemovitostí v loňském roce a v prvních měsících letošního roku svižně rostly, a to navzdory pandemii. Ve srovnání s cenovým dnem z konce roku 2013 jsou ceny nemovitostí v ČR vyšší zhruba o 70 %. Pokračující zdražování nemovitostí vedlo ke zhoršení příjmové dostupnosti bydlení. ČNB nyní odhaduje, že byty v ČR jsou nadhodnoceny v průměru o 18 % a ve vybraných lokalitách s  vysokým podílem investičních bytů až o 25 %.

Rostoucí koncentrace úvěrů spojených s financováním nemovitostí je tak pro domácí bankovní sektor jedním ze strukturálních rizik. Podíl hypoték na úvěrech soukromému nefinančnímu sektoru se blíží jedné polovině a v porovnání s ostatními zeměmi EU je tato koncentrace nadprůměrná.

Domácí bankovní sektor je však i po pandemii silně kapitálově vybaven. Podíly selhavších úvěrů s odkladem splácení (ať už podle loňského zákonného moratoria nebo podle individuálních bankovních moratorií) byly a stále jsou nižší, než banky očekávaly před 1. říjnem, kdy skončilo zákonné moratorium.

Objem schválených žádostí o odklad splátek úvěru (ať už zákonný či individuální) dosáhl ke konci září 2020 zhruba 470 mld. Kč (cca 15 % úvěrových expozic bank vůči soukromému nefinančnímu sektoru). Z tohoto objemu bylo do konce března 2021 splaceno 94 mld. Kč. Aktuální stav úvěrů s odloženým splácením tak klesl na 376 mld. Kč. Zájem o odklady poskytované bankami po 1. říjnu 2020 je prozatím relativně nízký. Objem takových úvěrů dosáhl na konci března 2021 zhruba 43 mld. Kč.

Na základě informací známých ke konci března 2021 očekávají letos banky celkovou tvorbu opravných položek v rozmezí 10 až 15 mld. Kč, tedy nižší než v roce 2020 (zhruba 20 mld. Kč), a rovněž zisk mírně nad úrovní roku 2020. Celou Zprávu o finanční stabilitě 2020/2021 ČNB zveřejní 15.  června 2021. Ve stejný den bude vydán také písemný záznam z dnešního z jednání bankovní rady k otázkám finanční stability.