Na pozadí známky je využito motivu giloše, což je jemná čárová dekorativní rytina v kovovém podkladu, nejčastěji ornamentálního charakteru. Vytváří se ručně nebo strojově. Používá se zejména na bankovkách, cenných papírech a kolcích jako ochrana proti padělání. Autorkou výtvarného návrhu známky je Eva Hašková a vytištěna byla technikou plnobarevného ofsetu. Spolu se známkou vychází také tzv. obálka prvního dne vydání (FDC). Rytinu na obálce s motivem Pražského hradu, propojeným s motivem gilošů vytvořil rytec Miloš Ondráček.

Současně se vznikem samostatného Československa bylo potřeba zavést i samostatnou měnu. Cílem tehdejšího ministra financí Aloise Rašína bylo zkrotit vysokou poválečnou inflaci a z české koruny udělat stabilní a důvěryhodnou měnu. I přes devalvaci byla v 30. letech minulého století česká koruna jednou z nejstabilnějších evropských měn. Po německé okupaci přestala být koruna samostatnou měnou a stala se jen nominálním zlomkem říšské marky. Po osvobození Československa byl sjednocen oběh českých a slovenských korun a byla opět zavedena československá koruna. V červnu roku 1953 proběhla peněžní reforma. Tato reforma zredukovala množství peněz v oběhu na zlomek předchozí hodnoty a snížila tak kupní sílu obyvatel. Měnová politika v područí centrálně řízeného hospodářství spočívala v administrativním řízení oběživa, cen, deviz a kurzu. Byly zavedeny jednotné ceny a inflace oficiálně neexistovala. Sametová revoluce v roce 1989 započala proměnu centrálně řízeného hospodářství v tržní ekonomiku. Státní banka získala nezávislost a jejím zákonným cílem se stalo udržení stability domácích cen a měnového kurzu.

Příležitostnou poštovní známku vytiskla Poštovní tiskárna cenin v počtu 1 250 tisíc kusů a 3300 kusů FDC. Nominální hodnota známky je 23 Kč, což odpovídá ceně za vnitrostátní obyčejné psaní do 100 g dle ceníku základních poštovních služeb. Známku můžou zájemci zakoupit na kterékoliv specializované filatelistické přepážce, na vybraných poštách a na webových stránkách České pošty.