Klára Gajdušková, ředitelka firemní komunikace České spořitelny, předsedkyně správní rady Nadace ČS a členka správní rady Nadace Depositum Bonum, vysvětluje: „Naší vizí je usnadnit sociálním podnikům cestu od nápadu až po úspěšný zaběhnutý podnik. Na vzdělávacích seminářích radíme těm, kteří sociálně podnikají, jak to dělat ještě efektivněji, ale i těm, kteří o tom zatím jen uvažují. Dozvědí se zde, jak svůj projekt naplánovat, řídit, jak získat potřebné finance, apod. Těm, kteří projekt již realizují, nabízíme možnost získat speciální úvěr."

„Tato setkání jsou příležitostí pro výměnu zkušeností mezi dvěma světy, které vedou společný dialog jen velmi zřídka. Postupně se však ukazuje, že zástupci neziskového sektoru i lidé z velké firmy, kteří jsou zvyklí na každodenní tvrdé podnikatelské prostředí, si toho navzájem mají hodně co předat,“ shrnul čtvrtý seminář Štěpán Zelinger z Nadace VIA.

Česká spořitelna věří, že sociálním podnikatelům nejlépe pomůže právě sdílením svého odborného know-how a nabídkou sociálních úvěrů, jejichž využití banka testuje v pilotním režimu od jara minulého roku. Největší výhodou financování sociálních podniků je potom individuální přístup a flexibilní podmínky splácení úvěru vycházející z potřeb sociálního podniku. Během seminářů se tak banka snaží účastníkům přiblížit pohled z druhé strany – ze strany finanční instituce. Tento pohled se sice někdy může zdát jako příliš přísný, odborníci na úvěry však vysvětlují, že jejich opatrnost vychází ze statistik a zkušeností a před přílišným rizikem chrání obě strany.

Během prvních seminářů se účastníci důkladně seznámili s plánováním a řízením projektu, tento týden bylo na řadě financování jejich podnikatelských záměrů. „Jsou-li sociální podniky plně závislé na dotacích či sponzorských darech, musí být připravené na fázi, kdy tato časově omezená podpora skončí. Dotace mohou pomoci dostat se k vytyčenému cíli rychleji, nemohou však být faktorem, na kterých vše stojí a padá,“ zdůraznil Radim Hošek, ředitel odboru úvěrová rizika v ČS, který v bance posuzuje žádosti klientů o podnikatelské úvěry. „Jsou-li podniky schopné vydělat si na svou činnost vlastními aktivitami, dodá jim to nejen větší jistotu a stabilitu, ale také nezávislost a volné prostředky pro vlastní rozvoj,“ vysvětlil Hošek. Na semináři promluvil o nejčastějších chybách, kterých se neúspěšní žadatelé o úvěr dopouští.     

Josef Laurenčík, specialista rozvoje obchodu ČS, účastníky detailně provedl procesem sestavení business plánu, který pomůže zavčas odhalit možná rizika a nedostatky podnikatelského záměru: „Pravidla pro sestavení business plánu platí pro všechny stejně, pro velké firmy i pro sociální podniky. Všichni musíme umět náš projekt prodat potenciálnímu investorovi, a musíme proto být připraveni odpovědět na všechny důležité otázky,“ řekl Laurenčík.

Česlav Škvařil, vedoucí terapeutické dílny EIKÓN, který se Akademie České spořitelny účastní pravidelně, seriál zhodnotil takto: „Těší mě, že se skutečně podařilo navázat dialog mezi světem velkých firem a naším alternativním světem. Oceňuji, že semináře nejsou vedeny formou strohé přednášky a líbí se mi, že lektoři neváhají používat interaktivní prvky i hry.“

Semináře se zúčastnili zástupci čtrnácti sociálních podniků z celé České republiky. Nejdelší cestu měly účastnice z Karviné zastupující AVE, o.s., které zamýšlí založit kavárnu, která bude zaměstnávat děti vycházející z dětských domovů. Jaroslav Prouza z občanského sdružení Malý princ na seminář přijel z Úpice: „Uvažuji o úvěru na zakoupení bývalé továrny, ve které momentálně poskytujeme sociální služby osobám se zdravotním postižením.“ Malý princ poskytuje chráněná pracovní místa osobám s různým handicapem, nejčastěji se jedná o pomoc v prádelně, žehlení nebo o drobné stavební práce.

Všichni účastníci měli za úkol na seminář přijít s vlastní žádostí o sociální úvěr. Během semináře byl prostor tyto žádosti s odborníky konzultovat. „Už teď je mi jasné, že úkol jsem vypracoval nedostatečně, proto si pečlivě píšu poznámky, abych doma věděl, jak všechny parametry správně kvantifikovat, a aby moje žádost tak měla šanci na úspěch,“ směje se Prouza.

Na semináři také vystoupila Jitka Jirsová s prezentací sociálního podniku Bistro u dvou přátel, který od minulého roku úspěšně funguje v centru Hradce Králové i díky sociálnímu úvěru od České spořitelny. Kromě občerstvení podnik zajišťuje také catering a donášku svačin do firem i škol. Bistro navíc zaměstnává sedm osob s lehkým postižením. „Lidé se k nám vrací zejména kvůli příjemné obsluze. Nejsme možná nejrychlejší, ale jsme milí a lidem u nás chutná,“ uvádí Jirsová.    

Sociální podniky prospívají společnosti a životnímu prostředí. Mnohé navíc ještě zaměstnávají lidi znevýhodněné na pracovním trhu, a přispívají tak k jejich integraci do společnosti. Jejich jiný pohled na podnikání a motivace být společensky prospěšní plodí pestrou nabídku netradičních produktů a služeb a obohacuje svět kolem nás.