„Podobný systém hodnocení veřejné služby používají veřejnoprávní média standardně v zemích západní Evropy. Při tvorbě metodiky pro Českou televizi jsme se inspirovali nejvíce ve Velké Británii a v Nizozemí. Zároveň jsme ji ale přizpůsobili specifikům českého diváka i dosavadním měřením. Zavádění hodnocení veřejné hodnoty je tak pro Českou televizi logickým vývojem, kterým se navíc stává průkopníkem mezi veřejnoprávními médii střední a východní Evropy," říká generální ředitel České televize Petr Dvořák.

Vznik nového systému hodnocení uvítal a významně se na něm podílel Michal Jankovec, člen Rady České televize, jejíž úlohou je vykovávat nad veřejnoprávní televizí dohled: „Zkušenost ukázala, že koncentrace na většinového diváka může vést k poklesu úrovně informovanosti veřejnosti a názorové rozmanitosti vysílání či k absenci kulturních pořadů určených diváckým skupinám s náročným uměleckým vkusem. Pro posuzování plnění veřejné služby je proto důležité jak hodnocení samotných diváků, tak expertní hodnocení. Vítám proto, že Projekt „Hodnocení plnění úkolů veřejné služby Českou televizí“ oba přístupy – divácké a expertní hodnocení - plně implementuje a respektuje.“

Jak upozorňuje programový ředitel Milan Fridrich, zjištění výzkumu jsou už dnes důležitým východiskem pro tvorbu programu. „Průzkum veřejné hodnoty nám pomůže ještě lépe pochopit očekávání diváka České televize, který na jedné straně projevuje touhu po novém, na straně druhé ale lpí na tradici a chová se konzervativně. Průzkum bude důležitou zpětnou vazbou a České televizi pomůže se dále proměňovat v progresivní veřejnoprávní médium, které zároveň bude ctít očekávání českého diváka a tradici.“

Systém hodnocení veřejné služby zahrnuje tři prvky. Prvním metodickým přístupem jsou data z měřitelného chování a postojů diváků zjišťovaná pomocí elektronického měření sledovanosti ATO (peoplemetry), monitoringu nových médií, dále data z tzv. Denního kontinuálního výzkumu (DKV) a nového trackingového výzkumu. Druhým metodickým přístupem jsou expertní posouzení zahrnující kvalitativní odborné rozbory a posudky a obsahovou analýzu programu, například zpravodajských, publicistických a diskuzních pořadů. Třetím jsou tzv. tvrdá data z databáze odvysílaných pořadů.

Zjištěné výsledky zkoumá systém ze tří hledisek – z hlediska naplňování šesti obecných cílů veřejné služby, z hlediska uspokojování potřeb různých diváckých skupin a z hlediska vývoje základních ukazatelů, tzv. RQI (z anglického Reach, Quality, Impact), neboli zásahu, kvality a dopadu. Prakticky jsou hlediska vyjádřena pomocí jednotlivých indikátorů naplnění veřejné služby.

Metodika měření vznikla přímo v České televizi za podpory Rady ČT. Systém využívá stávající elektronická měření ATO, monitoring nových médií či obsahové analýzy (realizuje Media Tenor). Pro účely nového systému Česká televize upraví stávající interní Denní kontinuální výzkum (navyšuje se počet respondentů na 1000, rozšiřuje se škála odpovědí a doplňují se otázky zaměřené na originalitu a zaujetí diváků jednotlivými pořady) a nově se zavádí trackingový výzkum.

„Systém hodnocení veřejné služby integruje většinu dosavadních nástrojů měření a některá upravuje. Zcela novým prvek je pravidelný půlroční trackingový výzkum. Ten sjednocuje a nahrazuje dřívější externí výzkumy realizované Českou televizí," doplňuje Renata Týmová, vedoucí oddělení Výzkumu programu a auditoria.