Meziměsíční srovnání

Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v lednu o 4,4 %, což bylo nejvíce od ledna 1993. V oddíle bydlení byly vyšší zejména ceny elektřiny o 38,6 % a zemního plynu o 31,3 %. Toto zvýšení spotřebitelských cen bylo částečně ovlivněno návratem DPH u cen elektřiny a zemního plynu. Dopad této změny na meziměsíční úhrnný přírůstek indexu spotřebitelských cen v lednu představoval podle orientačního propočtu ČSÚ zvýšení o 1,4 procentního bodu (více informací: Poznámka ZDE). Ceny tepla a teplé vody byly vyšší o 9,9 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 3,6 %, tuhých paliv o 6,5 %, vodného o 5,3 % a stočného o 6,4 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje vzrostly ceny pekárenských výrobků a obilovin o 4,2 %, masa o 2,7 %, nealkoholických nápojů o 5,8 %, ovoce o 7,4 %, zeleniny o 4,3 % (z čehož ceny brambor byly vyšší o 8,3 %), sýrů a tvarohů o 3,6 %, vajec o 12,9 %, olejů a tuků o 5,1 %. Na zvyšování celkové hladiny spotřebitelských cen působil v lednu též růst cen v oddíle alkoholické nápoje, tabák, kde se zvýšily ceny vína o 8,9 %, lihovin o 7,3 % a piva o 4,6 %. Vývoj cen v oddíle rekreace a kultura byl ovlivněn především zvýšením cen dovolených s komplexními službami o 10,8 %.

Ceny zboží úhrnem vzrostly o 5,9 % a ceny služeb o 2,2 %.

Meziroční srovnání

„Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému lednu o téměř 10 %. Je to nejvíce od července 1998, kdy meziroční růst cen dosáhl hodnoty 10,4 %. Největší vliv na výši lednového meziročního indexu měly ceny bydlení, pohonných hmot a potravin,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v lednu o 9,9 %, což bylo o 3,3 procentního bodu více než v prosinci. Zrychlení1) meziročního cenového růstu nastalo zejména v oddíle bydlení. Ceny elektřiny přešly z prosincového poklesu o 15,0 % v růst o 18,8 % v lednu a ceny zemního plynu přešly z poklesu o 7,9 % v růst o 21,5 %. Ceny výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu v lednu vzrostly o 13,4 % (v prosinci o 10,3 %), tepla a teplé vody o 12,0 % (v prosinci o 1,9 %), tuhých paliv o 15,7 % (v prosinci o 8,9 %). V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje zrychlily růst ceny pekárenských výrobků a obilovin na 9,4 % (v prosinci 6,6 %), ceny výrobků ve skupině mléko, sýry, vejce na 7,2 % (v prosinci 5,9 %), ceny olejů a tuků na 25,9 % (v prosinci 24,7 %) a ceny ovoce přešly z prosincového poklesu o 3,7 % v růst o 1,7 % v lednu.

Na meziroční růst cenové hladiny měly v lednu největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu o 4,3 %, vodného o 5,3 % a stočného o 6,4 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle doprava, kde byly vyšší ceny automobilů o 11,1 % a pohonných hmot a olejů o 28,1 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly meziročně vyšší ceny polotučného trvanlivého mléka o 16,0 %, brambor také o 16,0 % a cukru o 21,1 %. V oddíle odívání a obuv vzrostly ceny oděvů o 17,4 %.

Imputované nájemné (náklady vlastnického bydlení) vzrostlo o 15,2 % (v prosinci o 14,7 %) zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů a cen nových bytů pro vlastní bydlení, v menší míře i růstu cen stavebních prací. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení imputovaného nájemného byl 109,2 %. (Více informací k indexu imputované nájemné: Metodická poznámka ZDE.)

Ceny zboží úhrnem vzrostly o 10,5 % a ceny služeb o 8,8 %.

Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v lednu 4,5 % (v prosinci 3,8 %).

Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)2)

Podle předběžných výpočtů vzrostl v lednu HICP v Česku meziměsíčně o 4,6 % a meziročně o 8,8 %. Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v lednu 2022 za Eurozónu 5,1 % (v prosinci 5,0 %), na Slovensku 8,5 % a v Německu 5,1 %. Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v prosinci 5,3 %, což bylo o 0,1 procentního bodu více než v listopadu. Nejvíce ceny v prosinci meziročně vzrostly v Estonsku (o 12,0 %) a nejméně na Maltě (o 2,6 %).

(Více informací na internetových stránkách Eurostatu: HICP ZDE.)

* * *

Od ledna 2022 jsou indexy spotřebitelských cen počítány na aktualizovaných vahách, které vycházejí z průměru výdajů domácností v letech 2019 - 2021. Nově vypočítávané indexy jsou na všech úrovních spotřebního koše řetězeny k časové řadě indexů o základu průměr roku 2015 = 100. Tím je zajištěno pokračování této časové řady, ze které jsou počítány indexy k dalším základům (předchozí měsíc = 100, stejné období předchozího roku = 100 a index klouzavých průměrů za posledních 12 měsíců k průměru 12 předcházejících měsíců).

Poznámky:
1) Zrychlení/zpomalení růstu meziročního cenového indexu je rozdíl mezi aktuálním a předchozím meziročním indexem. Je proto závislé na změně aktuálního meziměsíčního indexu a zároveň na změně základny – meziměsíčního indexu (růstu/poklesu) ve stejném měsíci loňského roku.
2) HICP neobsahuje imputované nájemné.