Podrobný popis základních tendencí v oblasti demografického, sociálního a ekonomického vývoje jednotlivých regionů v letech 2016–2021 nově přináší 14 analytických publikací Krajských správ Českého statistického úřadu.

Z pohledu demografického vývoje byly v roce 2021 v řadě ukazatelů zachovány trendy předchozích let. Dlouhodobě trvalým procesem zůstává stárnutí populace. Základní migrační proudy se nemění a převažuje stěhování do Středočeského kraje a Prahy. Zvýšená úmrtnost v letech 2020 a 2021 však přinesla pokles naděje dožití mužů i žen ve všech krajích. V roce 2021 zemřelo v České republice 139,9 tis. osob, tj. nejvíce od konce 2. světové války. Nejčastějšími příčinami úmrtí byly nemoci oběhové soustavy, novotvary a covid-19.

Rok 2020 znamenal přerušení dlouhodobého trendu vysoké míry zaměstnanosti ve všech krajích, nejvyšších hodnot dosahovala právě na přelomu let 2018 a 2019. Její pokles byl zaznamenán celkem v osmi krajích, nejrychleji proběhl v Karlovarském kraji. Ve stejném roce došlo ke změně klesajícího trendu vývoje nezaměstnanosti a podíl nezaměstnaných osob meziročně vzrostl,  ale v roce 2021 se znovu snížil ve všech krajích, a to u mužů i u žen. Nejvyšší nezaměstnanost  byla v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, nejnižší pak v Pardubickém kraji.

Mzdový vývoj byl v roce 2021 velmi nerovnoměrný, nadprůměrně mzdy rostly v Jihomoravském a Jihočeském kraji (o 7,0, resp. 6,8 %), nejpomaleji ve Středočeském a Plzeňském kraji (o 3,8, resp. 4,8 %). Nejvyšší hrubé měsíční mzdy byly v roce 2021 vyplaceny v Praze (50 494 Kč) a proti nejnižším mzdám v Karlovarském kraji (35 611 Kč) byly téměř o 15 tisíc Kč vyšší.

Pandemie koronaviru, kvůli které bylo omezeno poskytování ubytovacích služeb a cestování přes hranice a na určitou dobu i uvnitř republiky, zvrátila ve 2. čtvrtletí roku 2020 do té doby ve všech krajích rostoucí trend návštěvnosti a ochromila na následující dva roky cestovní ruch. Pouze letní sezóna, 3. čtvrtletí 2020 a 2021, kdy došlo k uvolnění opatření, byla srovnatelná s předchozími roky. Největší ztráty v cestovním ruchu zaznamenaly kraje s vysokým podílem zahraničních hostů, především hlavní město Praha, kde výpadek počtu přenocování v letech 2020 a 2021 oproti roku 2019 představoval více než 70 %.