Saldo hospodaření sektoru vládních institucí dosáhlo ve čtvrtém čtvrtletí 2018 schodku 9,8 mld. Kč, což představuje 0,70 % HDP. Příjmy sektoru vládních institucí dosáhly 41,9 % HDP, zatímco výdaje 42,6 % HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí klesla meziročně o 1,95 procentního bodu (p. b.) na 32,71 % HDP.

Ve čtvrtém čtvrtletí 2018 došlo meziročně ke snížení salda hospodaření vládních institucí o 12,0 mld. Kč., k čemuž přispěly zejména ústřední vládní instituce. Saldo hospodaření ústředních vládních institucí se meziročně zhoršilo o 10,9 mld. Kč na 1,5 mld. Kč, na čemž se podílel nárůst běžných i investičních výdajů. Místní vládní instituce hospodařily se schodkem 12,9 mld. Kč, který byl meziročně o 5,9 mld. Kč vyšší. Naopak saldo hospodaření fondů sociálního zabezpečení se meziročně zlepšilo o 4,7 mld. Kč na 1,6 mld. Kč.

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 4. čtvrtletí 2016 – 4. čtvrtletí 2018:

(údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně)

Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly meziročně o 8,4 %. Na meziročním růstu příjmů se zejména podílel růst příjmů z přijatých sociálních příspěvků (+10,3 % na 218,2 mld. Kč), daní z výroby a dovozu (+4,6 % na 175,2 mld. Kč), daní z důchodů (+7,1 % na 110,7 mld. Kč), kapitálových transferů (+10,6 % na 17,5 mld. Kč) a běžných transferů (+39,4 % na 16,2 mld. Kč). Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 10,7 %. K růstu výdajů nejvíce přispěl růst objemu investičních výdajů (+39,1 % na 63,9 mld. Kč) mezispotřeby (+11,0 % na 108,6 mld. Kč), náhrad zaměstnancům (+8,3 % na 141,5 mld. Kč) a vyplacených sociálních dávek (+6,2 % na 157,7 mld. Kč).

Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně poklesla z 34,66 na 32,71 % HDP, přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o 1,68 p. b. Nominální dluh vládních institucí meziročně poklesl o 14,5 mld. na 1 735,1 mld. a jeho příspěvek činil 0,27 p. b. Mezičtvrtletně došlo k poklesu míry zadlužení o 1,22 p. b. Dluh vládních institucí se mezičtvrtletně snížil o 41,6 mld. Kč a přispěl k poklesu míry zadlužení o 0,79 p. b., zatímco vliv rostoucího HDP byl 0,42 p. b.

Z hlediska jednotlivých komponent dluhu došlo k poklesu u emitovaných cenných papírů jak meziročně (2,0 %), tak i mezičtvrtletně (4,7 %), avšak cenné papíry zůstávají dominantní složkou dluhu s podílem 89,6 %. V mezičtvrtletním srovnání došlo k poklesu přijatých půjček o 6,9 %, jejichž hodnota ovšem meziročně vzrostla o 30,6 mld. Kč.

Dluh sektoru vládních institucí, 4. čtvrtletí 2016 – 4. čtvrtletí 2018:

Poznámky:
Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Uvedené údaje jsou v metodickém souladu s údaji sloužícími pro účely statistiky nadměrného dluhu (EDP, excessive deficit procedure) a pro hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách. Údaje o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“ (ZDE).