Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo za rok 2017 přebytkem ve výši 80,6 miliardy Kč, jenž v relativním vyjádření odpovídá 1,59 % HDP. Výše zadlužení sektoru dosáhla na konci roku 2017 úrovně 34,60 % HDP, při meziročním poklesu o 2,17 procentního bodu (p. b.). Uvedené fiskální údaje sloužící k hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií byly zaslány Evropské komisi v rámci prvních notifikací v roce 2018.

Meziroční nárůst přebytku salda hospodaření dosáhl 46,0 mld. Kč. Saldo hospodaření ústředních vládních institucí poprvé ve sledované časové řadě dosáhlo přebytku (+30,1 mld. Kč), při meziroční změně +50,1 mld. Kč. Přebytek místních vládních institucí meziročně klesl o 7,2 mld. na 42,4 mld. Kč. O bezmála 3,2 mld. na 8,0 mld. Kč vzrostl přebytek salda hospodaření subsektoru fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven).

Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly v roce 2017 meziročně o 6,5 %. K růstu nejvíce přispěly rostoucí příjmy ze sociálních příspěvků (8,0 %), důchodových daní (7,9 %) a daní z výroby a dovozu (7,3 %). Pokles byl na příjmové straně naopak zaznamenán v položkách prvotních důchodů (-18,1 %), zejména u dividend a úroků, a kapitálových transferů (-2,0 %).

Celkové výdaje sektoru vládních institucí meziročně vzrostly o 4,2 %. Nejvyššího meziročního růstu dosáhly výdaje na hrubou tvorbu kapitálu (10,7 %) a náhrady zaměstnancům (10,2 %). Na výdajové straně byl naopak zaznamenán pokles v položce výdajových kapitálových transferů (-23,7 %) a prvotních důchodů (-14,3 %), zejména v souvislosti s klesajícím objemem úroků z dluhu vládních institucí.

V důsledku metodické změny v zachycení příjmů z prodeje licencí LTE a UMTS došlo k revizi sald hospodaření v předchozích letech. V souladu s metodickým pokynem Eurostatu z roku 2017 bylo zachycení celkového příjmu v roce prodeje licence nahrazeno rovnoměrnou alokací příjmu po celou dobu jejího udělení. Vliv této úpravy na saldo hospodaření v letech 2014 až 2016 ilustruje následující tabulka:

Relativní výše dluhu vládních institucí na konci roku 2017 dosáhla úrovně 34,60 % HDP. Meziročně došlo k poklesu výše relativní zadluženosti o 2,17 p. b. Ke snížení relativní výše zadlužení přispěl zejména rostoucí nominální HDP (2,05 p. b.), pokles nominální výše dluhu o 5,7 mld. Kč přispěl 0,12 p. b. Ve struktuře dluhu byl zaznamenán nárůst krátkodobých dluhových cenných papírů (+39,4 mld. Kč), objem dlouhodobých dluhových cenných papírů naopak poklesl o 30,1 mld. Kč, nadále však s podílem 89,1 % představuje dominantní komponentu celkového dluhu vládních institucí. Objem přijatých úvěrů poklesl o 12,4 mld. Kč, objem přijatých vkladů o 2,6 mld. Kč.

Ukazatele uvedené v tabulce byly zaslány 30. března 2018 Eurostatu.

Poznámky:

Notifikaci deficitu a dluhu vládních institucí sestavuje a předkládá Evropské komisi každá členská země Evropské unie vždy za čtyři uplynulé roky a formou projekce za běžný rok, a to vždy ke konci března a září. Projekci běžného roku sestavuje a publikuje Ministerstvo financí. Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Podle maastrichtských kritérií by výše deficitu neměla překročit 3 % a úroveň kumulovaného dluhu 60 % HDP.

Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném roce financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).

Dluh vládních institucí představuje nominální výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z emitovaného oběživa, přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.