„Hospodaření vládních institucí za rok 2021 skončilo schodkem ve výši 359,4 mld. Kč a výše dluhu dosáhla 41,9 % HDP“, uvedla Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.

Největší podíl na tomto výsledku mělo i nadále především saldo hospodaření ústředních vládních institucí, které dosáhlo deficitu 385,0 mld. Kč, místní vládní instituce skončily v přebytku 34,6 mld. Kč a subsektor fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven) v deficitu 9,0 mld. Kč.

Tab. 1: Notifikační tabulka deficitu a dluhu vládních institucí, Česká republika, 2018-2021:

Saldo hospodaření vládních institucí za rok 2020 bylo revidováno o 10,3 mld. Kč z důvodu navýšení výdajů zdravotních pojišťoven na základě aktualizovaných účetních výkazů. Po konzultaci s Eurostatem byla upravena metodika zachycení části poplatků směřujících na tzv. jaderný účet, které nově nejsou považovány za příjem vládních institucí. Vliv této úpravy na saldo hospodaření v letech 2018 až 2020 ilustruje následující tabulka:

Tab. 2: Vliv metodické změny zachycení poplatků na tzv. jaderný účet, 2018–2020:

Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly v roce 2021 meziročně o 4,8 %, což v absolutním vyjádření představovalo nárůst o 113,4 mld. Kč. Nejvíce rostly příjmy ze sociálních příspěvků a z daní z výroby a dovozu. Největší pokles byl zaznamenán u daní z příjmů.

Celkové výdaje sektoru vládních institucí meziročně vzrostly v roce 2021 o 5,3 %, resp. 143,5 mld. Kč. Největší nárůst byl zaznamenán u vyplacených sociálních dávek, náhrad zaměstnancům a dotací.

Relativní výše dluhu vládních institucí na konci roku 2021 dosáhla úrovně 41,9 % HDP. Meziročně došlo k nárůstu výše relativní zadluženosti o 4,2 p. b. Ke snížení relativní výše zadlužení přispěl nárůst nominálního HDP (- 2,6 p. b.), zatímco nominální výše dluhu vzrostla ve vztahu k HDP o 6,8 p. b..

Dluh na konci roku 2021 dosáhl 2 566,6 mld. Kč, z čehož převážná část je tvořena emitovanými dluhovými cennými papíry, jejichž objem meziročně vzrostl o 346,1 mld. Kč,

Ukazatele uvedené v tabulce 1 byly zaslány 31. března 2022 Eurostatu.

Notifikační tabulky deficitu a dluhu vládních institucí 2017-2020 najdete ZDE

Poznámky:
Notifikaci deficitu a dluhu vládních institucí sestavuje a předkládá Evropské komisi každá členská země Evropské unie vždy za čtyři uplynulé roky a formou projekce za běžný rok, a to vždy ke konci března a září. Projekci běžného roku sestavuje a publikuje Ministerstvo financí. Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010) a slouží k hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií. Podle maastrichtských kritérií výše deficitu nesmí překročit 3 % a úroveň kumulovaného dluhu 60 % HDP.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném roce financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje nominální výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z emitovaného oběživa, přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.