Schodek hospodaření vládních institucí v 1. čtvrtletí roku 2024 dosáhl 59,4 mld. Kč, což v meziročním srovnání znamená zlepšení o 49,2 mld. Kč. Ústřední vládní instituce hospodařily se schodkem 90,3 mld. Kč, který se meziročně snížil o 49,3 mld. Kč. Hospodaření místních vládních institucí skončilo v přebytku ve výši 34,4 mld. Kč, což v meziročním srovnání znamená zvýšení o 4,1 mld. Kč. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven) skončilo v deficitu 3,5 mld. Kč.

„V prvním čtvrtletí roku 2024 vládní instituce hospodařily se schodkem ve výši 59,4 mld. Kč, což v relativním vyjádření představovalo 3,2 % HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí dosáhla 43,4 % HDP,“ uvedl Petr Musil, ředitel sekce makroekonomických statistik ČSÚ.

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 1. čtvrtletí 2022 – 1. čtvrtletí 2024:

Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 9,2 % a dosáhly 40,7 % HDP. Na meziročním růstu příjmů se podílely zejména přijaté daně z důchodů a přijaté sociální příspěvky. Celkové výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 1,7 % a dosáhly 44,0 % HDP. Nejvíce vzrostly výdaje na sociální dávky a naopak největší pokles bych zaznamenán u dotací.

Nominální dluh vládních institucí meziročně stoupl o 232,8 mld. Kč na 3 332,3 mld. Kč. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně stoupla ze 42,9 % na 43,4 % HDP, vliv nominální změny dluhu činil + 3,1 p. b., přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o - 2,6 p. b. Mezičtvrtletně dluh stoupl o 103,9 mld. Kč, nominální změna dluhu činila 1,4 p. b., zatímco růst nominálního HDP přispěl k poklesu zadlužení o - 0,4 p. b., což ve výsledku mezičtvrtletně vedlo ke zvýšení míry zadlužení o 1,0 p. b.

Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán především u emitovaných cenných papírů (+252,7 mld. Kč).

Dluh sektoru vládních institucí, 1. čtvrtletí 2022 – 1. čtvrtletí 2024:

Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 38,5 mld. Kč, který odpovídal 2,0 % HDP. Mezičtvrtletně se saldo hospodaření vylepšilo o 23,7 mld. Kč. Vývoj salda hospodaření vládních institucí očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ilustruje následující graf.

Sezónně očištěné saldo hospodaření vládních institucí, 1. čtvrtletí 2022 – 1. čtvrtletí 2024:

Poznámky: Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Uvedené údaje jsou v metodickém souladu s údaji sloužícími pro účely statistiky nadměrného schodku (EDP, excessive deficit procedure) a pro hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách. Podrobné údaje v časových řadách o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28), publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“ ZDE. Pokud není uvedeno jinak, data nejsou očištěna o sezónní a kalendářní vlivy. Časová řada sezónně očištěného salda vládních institucí (položka Čisté půjčky/ výpůjčky) je k dispozici ZDE.