Příjmy domácností se ve 3. čtvrtletí meziročně zvýšily o 32,9 mld. korun. Z jejich struktury ale plyne, že růst podporovaly zejména sociální dávky, zatímco přírůstek mzdových příjmů byl nižší. „Navzdory celkovému oživení spotřeba domácností ve třetím čtvrtletí stále zaostávala za úrovní předchozího roku. Úspory domácností tak překonaly 120 mld. korun, což je další rekordní hodnota. Nejistota ohledně budoucího ekonomického vývoje se projevila poklesem investic,“ říká Karolína Zábojníková, analytička Českého statistického úřadu.

Hrubá přidaná hodnota nefinančních podniků byla meziročně nižší o 124,5 mld. korun a reálný pokles činil 7,0 %. Ačkoli se nefinanční podniky snažily redukovat ztráty z 2. čtvrtletí, některým odvětvím, zejména těm spojeným se zahraničním cestovním ruchem, se to nedařilo. Investiční výdaje nefinančních podniků zaostávaly za úrovní 3. čtvrtletí 2019 i ve srovnání s 2. čtvrtletím.

Příjmy domácností se ve 3. čtvrtletí meziročně zvýšily o 32,9 mld. korun. Z jejich struktury ale plyne, že růst podporovaly zejména sociální dávky, zatímco přírůstek mzdových příjmů byl nižší. „Navzdory celkovému oživení spotřeba domácností ve třetím čtvrtletí stále zaostávala za úrovní předchozího roku. Úspory domácností tak překonaly 120 mld. korun, což je další rekordní hodnota. Nejistota ohledně budoucího ekonomického vývoje se projevila poklesem investic,“ říká Karolína Zábojníková, analytička Českého statistického úřadu.

Výdaje vládního sektoru i ve 3. čtvrtletí silně rostly a příjmy mírně klesaly, což vedlo k deficitu 42,2 mld. korun. Narostl objem vyplacených sociálních dávek, náhrad zaměstnancům i transferů, které souvisely s protikrizovými opatřeními. Za většinu z rostoucích výdajů přitom zodpovídaly ústřední vládní instituce, takže se jejich hospodaření propadlo do výrazného deficitu.

Další detaily přináší aktuální Analýza sektorových účtů ZDE.