Průměrný počet nemocensky pojištěných v Česku v roce 2022 dosáhl 4 748 tisíc osob, tedy o 40 tisíc více než před rokem. „Poprvé v desetileté historii tvořily ženy s 50,3 % mezi pojištěnci většinu. Předpokládáme zde souvislost s příchodem občanů, respektive především občanek, z Ukrajiny a se zvyšujícím se věkem žen při odchodu do důchodu,“ uvedla Alena Hykyšová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

V roce 2022 bylo v Česku nahlášeno 3 458 tisíc případů pracovní neschopnosti. Drtivá většina (94 %) z důvodu nemoci, což zahrnuje i karantény, zatímco zbylých 217 tisíc neschopenek bylo vystaveno kvůli úrazu. V přepočtu na 100 pojištěnců připadlo celkem 73 neschopenek. Výrazně častěji do pracovní neschopnosti nastupovaly ženy. Bylo u nich evidováno 1 869 tisíc neschopenek, což je o šestinu případů více, než kolik ve stejném období vykázali muži (1 589 tisíc). Na 100 nemocensky pojištěných žen připadalo 78 neschopností, na 100 mužů 67.

Počet neschopenek pro pracovní úraz se v roce 2022 oproti roku 2021 nezměnil, bylo jich vydáno 45 tisíc. Stejně jako v předchozím roce došlo k 88 smrtelným pracovním úrazům.

Mezi lety 2010 a 2019 byla průměrná doba pracovní neschopnosti vždy delší než 40 dnů. Od té doby se průměrný počet dnů strávených v pracovní neschopnosti trvale snižoval, což bylo způsobeno větší četností kratších pracovních neschopností. Meziročně se doba v pracovní neschopnosti zkrátila o více než 8 dní, a sice z 35 v roce 2021 na 26 dnů v roce 2022. Dá se předpokládat, že to způsobily jednak bezpříznakové karantény a izolace, jednak rozsáhlá chřipková epidemie během podzimu. Tyto neschopenky však bývají krátkodobé.

V průměru nejdelší neschopnost (37 dnů) byla loni zaznamenána v ekonomických sekcích Zemědělství, lesnictví, rybářství a Ubytování, stravování a pohostinství (36). Naopak nejkratší neschopenku si vyžádaly indispozice v sekci Vzdělávání a v ICT činnostech (shodně 17).

Podrobnější údaje přináší publikace Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2022, dostupná na webu ČSÚ.