Nejvyšší správní soud konstatoval, že zákon o poštovních službách dopadá na všechny subjekty, které provozují služby, které svým charakterem věcně odpovídají vymezení poštovní služby. Poštovní službou je činnost spočívající v dodání poštovní zásilky nebo peněžní částky z místa podání sjednaným způsobem příjemci do místa uvedeného v adrese. Každý podnikatel, který uzavírá smlouvy obsahově odpovídající poštovní smlouvě, poskytuje poštovní služby, a je tedy provozovatelem poštovních služeb. Je zřejmé, že zákon o poštovních službách dopadá na všechny podnikatele, kteří takovou činnost vykonávají bez ohledu na to, jak ji označují.

Nejvyšší správní soud na základě tohoto stanoviska vyhověl kasačním stížnostem Českého telekomunikačního úřadu a postupně pro nezákonnost zrušuje dosavadní rozsudky Městského soudu v Praze a vrací věc k dalšímu řízení.

Český telekomunikační úřad upozorňuje, že podnikání v oblasti poštovních služeb je možné za splnění podmínek podle § 17 a po provedení oznámení podnikání v oblasti poštovních služeb podle § 18 zákona o poštovních službách Českému telekomunikačnímu úřadu. Neoznámení takového podnikání a poskytování poštovních služeb bez oznámení je přestupkem, za který může Český telekomunikační úřad uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč.