V petřvaldské pánvi bylo vyhloubeno během 163 let celkem 82 jam a vytěženo cca 207 miliónů tun černého uhlí. V 60. letech min. století tam pracovalo 14 tisíc lidí a těžilo se tam až 4 mil. tun ročně. V provozu dodnes zůstal jen Důl Žofie, kde státní podnik DIAMO čerpá důlní vodu a odsává důlní plyn. Hornictví v této oblasti připomíná kromě Žofie také památkově chráněná těžní věž Dolu Pokrok v Petřvaldě (bývalý Fučík 1), kolem které "vyrostly" nové haly. Pro některé šachetní budovy se našlo nové využití, většina ale byla zbourána. Některé areály byly "úspěšnější" a postupně je zaplnily různé firmy.

Petřvaldská dílčí pánev Ostravsko - karvinského revíru je situována mezi známější ostravskou částí (na západě) a karvinskou částí (na východě) a je rozdělena do čtyř dobývacích prostorů o celkové rozloze 46 km2 na katastrálních územích měst Petřvald, Orlová a Šenov. Rozvoj hornické činnosti v 19. století v petřvaldské dílčí pánvi ovlivnili nejvíce podnikatelé z hraběcího rodu Larischů, knížecího rodu Salmů a rakouského panovnického rodu (arcivévoda Albrecht Rakouský).

Těžba v petřvaldské dílčí pánvi byla zahájena v roce 1835 a ukončena 28. února 1998 na závodě Fučík 1 (Pokrok). Dobývací práce probíhaly v hloubkách až 820 m pod povrchem. Na základě dohledatelných záznamů o ražbách z let lze odhadnout, že v petřvaldské dílčí pánvi bylo vyraženo více než dva tisíce kilometrů důlních chodeb a překopů.

K zajímavostem z historie také patří, že se pracovníci z dolu Fučík v letech 1971 a 1972 podíleli na přípravě a mechanizovaném dobývání černého uhlí v Alžírsku. Od konce 80. let do roku 1998 se postupně 37 pracovníků z dolu Fučík vystřídalo při zavádění posuvné výztuže a dobývacích kombajnů na dolech v severozápadním Španělsku.

Během existence hornické činnosti v petřvaldské dílčí pánvi došlo na základě záznamů celkem k 42 mimořádným událostem (výbuchy a vzplanutí metanu, samovznícení, zápary, požáry, důlní otřesy atd.), při kterých přišlo o život 50 pracovníků.