Indikativní ceny plynu jsou rozdělené na tři skupiny podle charakteru odběru – Vaření, Ohřev vody a Otop. Ukazatel odráží cenu plynu na burze a marži obchodníka. (Marže není jen zisk, ale zahrnuje i náklady obchodníka, vč. poplatků.) Pokud spotřebitelé porovnají indikativní cenu s cenou obchodníka (na faktuře a v ceníku má položka např. název „platba za ostatní služby dodávky“), mohou zjistit rozdíl a potenciální úsporu. Jedná se pouze o neregulovanou část ceny (viz příloha).

„Tento ukazatel dobře zafungoval ve chvíli, kdy velkoobchodní ceny plynu klesaly a většina dodavatelů to zohledňovala ve svých sazebnících buď velmi pomalu, nebo vůbec. Po zveřejnění indikativní ceny byl vidět značný posun, a to i přesto, že pro obchodníky je indikativní cena nezávazná. Indikativní cena je určitým ukazatelem pro spotřebitele, aby si mohli vyjednat lepší cenové podmínky dodávky plynu a tím snížili své náklady na tuto komoditu,“ sdělila dále Alena Vitásková.

Zavedení indikativní ceny bylo reakcí na vysoké ceny plynu u některých obchodníků, na které poukazovala mimo jiné i česká média. ERÚ nemá zákonné zmocnění pro to, aby reguloval cenu komodity. Česká republika (ČR) totiž v minulosti přistoupila ke kompletní liberalizaci trhu s elektřinou a plynem, cenu obchodníka tak ERÚ nemůže nijak korigovat. Na základě zkušeností s liberalizovaným trhem by ERÚ jako nástroj pro ochranu spotřebitele uvítal možnost krátkodobých dočasných opatření ve formě plošné regulace koncových cen spotřebitelů například pro případ tržních anomálií, které by vedly k poškození spotřebitelů. Evropská komise však v rámci tzv. Zimního balíčku, který navrhuje legislativní změny pro oblast evropské energetiky, chce jakoukoliv možnost regulace koncových cen absolutně zakázat. ERÚ má k této úpravě Zimního balíčku zásadní výhrady, které uplatnil.

Za potřebné považuje ERÚ upozornit na průzkum spotřebitelské organizace dTest zveřejněný v průběhu února, který porovnával ceny plynu s okolními zeměmi. ERÚ je na relevantnost tohoto průzkumu často dotazován. Uvedený průzkum bohužel zahrnoval výrazné nepřesnosti v ukázkových případech Německa a Slovenska a bohužel také ne zcela korektní metodiku – zohledněny byly například speciální krátkodobé nabídky a jim podobné produkty, které však nejsou spotřebitelům dostupné v širší míře. Výsledkem toho je vyšší nepoměr v cenách plynu, který z průzkumu vychází, než tomu je ve skutečnosti. Ačkoliv si aktivit spotřebitelských organizací ERÚ velice cení, výsledky tohoto konkrétního šetření je nutné brát s jistou rezervou.