Role Ruska v Sýrii

Parlament ostře odsoudil zvěrstva páchaná v Sýrii a v usnesení přijatém před dvěma týdny apeloval na všechny strany konfliktu a obzvlášť Rusko a Asadův režim, aby ukončily veškeré útoky proti civilistům. Napjetí mezi Ruskem na jedné straně a EU a Spojenými státy na druhé se mezitím vystupňovalo, protože Moskva nadále vojensky podporuje ofenzivu syrského režimu a bombardování Aleppa. Dnes večer se budou premiéři a prezidenti zemí EU na summitu snažit najít společnou strategickou linii vůči Rusku. Z předchozího jednání Rady ministrů zahraničí přitom vzešel závěr, že syrský konflikt nelze řešit vojensky, nýbrž pouze politicky.

Sankce proti Rusku

Evropská unie uvalila na Rusko hospodářské a diplomatické sankce v březnu 2014 v reakci na ruskou anexi Krymu a jeho zapojení do války na Ukrajině. Rusko odpovědělo stejnou kartou a zakázalo dovoz zhruba poloviny potravin a zemědělských výrobků z EU.

„Mírové řešení konfliktu na východě Ukrajiny vyžaduje dodržování Minských dohod a tím pádem respekt teritoriální integrity a suverenity Ukrajiny,“ uvedl rakouský lidovecký poslanec Othmar Karas, který je předsedou delegace EP pro vztahy s Ruskem. „Vzhledem k tomu, že Minské dohody nejsou respektovány, nemůže být řeč o ukončení nebo zrušení sankcí. Nemůžeme se v této situaci tvářit, jako by se nic nedělo, a jet prostě ve vztazích EU-Rusko dál.“ 

Pro Parlament je jednotná pozice členských států co se týče sankcí vůči Rusku v reakci na anexi Krymu a vývoj na Ukrajině „absolutní prioritou“.

Zmírnit energetickou závislost na Rusku

Parlament považuje zmírnění energetické závislosti na Rusku za důležitou prioritu a přivítal v tomto směru návrh Komise na vytvoření evropské energetické unie. Podle usnesení z prosince 2015 je EU „ve značné míře závislá na dovozu energie z Ruska, které se ukázalo jako nespolehlivý partner a využívá dodávky energie jako politickou zbraň“. Parlament zastává stanovisko, že solidarita mezi členskými státy je v energetické politice klíčová, jelikož některé evropské země jsou zcela závislé na dovozu ruského plynu.

Bránit se propagandě

V usnesení o vztazích mezi EU a Ruskem z června 2015 varoval Parlament před ruskou praxí podporovat a financovat radikální a extrémistické politické strany v Evropě a také upozornil, že Rusko omezuje svobodu projevu v médiích i na internetu a zároveň šíří propagandu a dezinformace s cílem poškodit EU.

„Plně podporuji snahu EU bránit se ruské propagandě a dezinformacím. Neznamená to, že se i my máme pouštět do propagandy, ale je potřeba uvádět věci na pravou míru,“ komentoval Othmar Karas. Stejné stanovisko také přijal zahraniční výbor Parlamentu. Podle poslanců Rusko agresivně používá širokou škálu nástrojů k šíření své propagandy včetně think tanků, televizních stanic vysílajících v mnoha jazycích (např. Russia Today), tiskových agentur (Sputnik) až po troly na sociálních médiích.

Snaha o konstruktivní vztahy

„Evropská unie musí být jednotná a stát pevně na principech mezinárodního práva a zároveň otevřená chopit se příležitosti vést dialog,“ uvedl na adresu dalšího vývoje vztahů EU a Ruska poslanec Karas. Podtrhnul také, že sankce nejsou zaměřeny proti obyčejným Rusům a že je potřeba, aby EU podporovala ruskou občanskou společnost.