Se syndromem vyhoření se setkáváme typicky na pozicích, které obnáší velké množství rutinních, nezábavných povinností, například administrativních. „Tyto úkony člověka nesytí pozitivními emocemi, jelikož samotný dobrý pocit z vykonané práce časem jako odezva na dokončené úkoly odezní a přestane stačit, pokud je práce stereotypní a dlouhodobá,“ vysvětluje primářka Oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně PhDr. Zuzana Spurná.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
