Fakultní nemocnice u sv. Anny má nový pavilon intenzivní medicíny

08.10.2015 8:20 | Zprávy

Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně 7. října 2015 za účasti hejtmana Michala Haška, premiéra Bohuslava Sobotky a ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka otevřela nový pavilon intenzivní medicíny.

Fakultní nemocnice u sv. Anny má nový pavilon intenzivní medicíny
Foto: FNUSA
Popisek: FNUSA

Hejtman Hašek ocenil dokončení jedné z nejvýznamnějších investic v oblasti zdravotnictví na jižní Moravě v posledních letech. „Jihomoravský kraj přispěl svojí kapkou v moři této velké investice, konkrétně třiceti miliony, což je podpora symbolická, ale neméně důležitá.  Jihomoravský kraj je jediný v zemi, kde se podařilo najít komplexní dohodu všech veřejných zřizovatelů - státu, kraje i měst,- a všechny zdejší veřejné nemocnice spolupracují a kooperují na rozvoji jednotlivých oborů. Dohodli jsme se na akutní lůžkové péči, máme předjednáno memorandum k následné péči a věřím, že toto je vzor, který bude moci fungovat i v dalších částech České republiky. Chci poděkovat všem členům poradního sboru, který už sedm let zde na jižní Moravě pracuje na koncepci medicíny,“ řekl hejtman Michal Hašek.

„Jsem rád, že se podařilo ve státním rozpočtu najít prostředky na realizaci této důležité investice, která bude znamenat další podporu toho, aby Fakultní nemocnice u svaté Anny vkročila do 21. století. Jsem také rád, že se v uplynulých měsících podařilo stabilizovat hospodaření  této fakultní nemocnice. Záleží mi na tom, abychom v naší zemi měli stabilní systém zdravotní péče, která bude schopná pomoci všem občanům bez rozdílu,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka.

Hejtman připomněl i úterní jednání s ministrem zdravotnictví. „Včera jsme mimo jiné jednali s ministrem zdravotnictví o otázce platů, protože to je klíčová věc pro fakultní, krajské i městské nemocnice. Investujeme samozřejmě také do záchranné služby, během čtyř let vznikla čtyři nová výjezdová stanoviště. Naše investice v této oblasti přesahují 300 milionů korun. Za poslední tři roky provádíme masivní obměnu sanitek – to vše je provázáno právě i na dnes otevírané zařízení, špičkový urgentní příjem. Letecká záchranka, která je v gesci ministerstva zdravotnictví – to všechno funguje jako jeden systém. Pacient neřeší, jestli ho zachraňuje stát, kraj či město, potřebuje rychlou účinnou pomoc, a já věřím, že i dnešek znamená, že v Brně takovou kvalitní pomoc dostane,“ uvedl hejtman.

Vybudováním pavilonu skončil projekt za více než 2,8 miliardy korun. Nemocnice ve dvou etapách vybudovala komplex se třemi provázanými budovami. Kromě pavilonu intenzivní medicíny vznikly už v minulosti dva objekty, kde se nacházejí kardiologická a také neurologická klinika a vědecko-výzkumný provoz. Ve zcela novém pavilonu intenzivní medicíny je 12 operačních sálů, které navazují na centrální sterilizaci a pooperační jednotku intenzivní péče. V objektu nechybí ani vysokoprahový urgentní příjem a lůžková část anesteziologicko-resuscitační kliniky včetně heliportu na střeše.

Tím skončila druhá část projektu, jehož cílem byla modernizace prostor nemocnice. První etapa začala v roce 2010 a skončila na podzim roku 2012. V těchto letech vznikly dvě budovy, v nichž je I. interní kardiologická klinika, I. neurologická klinika a navazují na ně vědecko-výzkumné prostory, kde je provoz Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Celkové náklady na vybudování komplexu přesáhly 2,8 miliardy korun. Z toho státní rozpočet poskytl skoro dvě miliardy korun. Dalších 30 milionů dal Jihomoravský kraj, nemocnice pokryla více než 800 milionů z vlastních zdrojů.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Radim Fiala byl položen dotaz

Myslíte, že za to, že EU zaostává může Euro?

Mě přijde, že jsou to spíš neustálé zákazy a byrokracie, kterou si sama EU podřezává pod sebou větev. Na druhou stranu, jestli má někdo konkurovat třeba USA nebo Číně, nemyslím si, že to může být jeden stát v Evropě, a že EU má svůj smysl, jen se musí vzpamatovat a začít dělat politiku jinak

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Český rozhlas: Plánujeme v roce 2025 hospodařit s vyrovnaným rozpočtem

7:16 Český rozhlas: Plánujeme v roce 2025 hospodařit s vyrovnaným rozpočtem

Rada Českého rozhlasu dnes na svém zasedání schválila rozpočet ČRo na rok 2025. Rozpočet je sestaven…