Fragmenty atomového dómu z Hirošimy. Dar České republice

26.12.2015 21:50 | Zprávy

Dílo českého architekta Jana Letzela si připomněli účastníci vernisáže výstavy ve sněmovních kuloárech, kterou zahájil předseda PS Jan Hamáček.

Fragmenty atomového dómu z Hirošimy. Dar České republice
Foto: psp.cz
Popisek: Fragmenty atomového dómu z Hirošimy

 Při své srpnové návštěvě Japonska převzal předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Jan Hamáček od rektora Hirošimské univerzity Mitsuoa Ochiho artefakt v podobě kusů zdiva slavného Atomového dómu. Předání se uskutečnilo na slavnostním ceremoniálu, který se konal v Ústavu dějin lékařství v areálu Hirošimské univerzity 6. srpna 2015.

Tzv. Atomový dóm, původně Průmyslový palác, byl dostavěn před 100 lety českým architektem Janem Letzelem. Před 70 lety však byla budova poničena následkem svržení atomové bomby na město Hirošima. Díky tomu, že budova byla jako jedna z mála postavena z betonu a nikoliv ze dřeva, jak bylo v tehdejší době v Hirošimě obvyklé, zachovaly se dodnes některé její části. Z budovy se tak stala jedna z výrazných a smutných připomínek katastrofy a byla v roce 1996 zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO.

V roce 2009 vznikla v rámci Hirošimské univerzity Association of Hiroshima University for Sending an Atomic-bombed Roof Tile, jejímiž členy jsou současní i bývalí studenti a pracovníci univerzity. Tato asociace zasílá institucím po celém světě zbytky z budov, které výbuch atomové bomby v roce 1945 poničil. Mají těmto institucím připomínat následky jaderné devastace. V rámci tohoto programu univerzita věnovala fragmenty Atomového dómu právě České republice, z níž pocházel stavitel této pro Japonce velmi symbolické a významné stavby.

„Jan Letzel netušil , že jeho výtvor se změní v symbol  následků atomové hrůzy. Jeho budova jako jediná v epicentru výbuchu jadernou explozi aspoň částečně přežila. Dnes je po celém světě známá jako A – dóm, tedy jako Atomový dóm. Najdete jen málo, velmi málo zobrazení Hirošimy po 6. srpnu roku 1945, kde silueta Atomového dómu chybí,“ doplnil předseda Poslanecké sněmovny při zahájení sněmovní expozice. Jan Hamáček dále uvedl, že by uvítal, kdyby byly fragmenty později vystaveny v Národním muzeu v Praze, o čemž se nyní jedná, a dále pak v rodišti Jana Letzela v Náchodě.

JAN LETZEL (1880 – 1925)

Architekt Jan Letzel se narodil 9. dubna 1880 v Náchodě jako syn hoteliéra Jana Letzela a jeho manželky Valburgy. V letech 1901-1904 studoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze a patřil k nejmilejším a nejnadanějším žákům jiného významného architekta, Jana Kotěry. Podílel se např. na interiérové dekoraci dnešního Hotelu Evropa v Praze. Podle jeho projektu byl vybudován lázeňský dům v Lázních Mšené.

Nějaký čas působil v Káhiře u dvorního architekta egyptského místokrále Fabrizia Pashi, brzy ale odcestoval do Japonska, které se mu v podstatě stalo druhým domovem. Začínal tam u německé stavební firmy, v roce 1909 založil se svým krajanem Janem Karlem Horou společnou stavební firmu, která působila až do r. 1913. Pak J. Letzel pokračoval v samostatné stavební činnosti. Po vzniku Československa se stal prvním obchodním atašé v Japonsku.

Do svých japonských projektů vnášel evropský styl a také nové stavební prvky a technologie. Realizoval tam několik školních budov, rezidencí či hotelů. Nejznámější Letzelovou stavbou je Průmyslový palác (Atomový dóm), jehož stavba byla dokončena v r. 1915. Jan Letzel zemřel 26. prosince 1925 v Praze, pochován je ve svém rodném Náchodě.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Jana Krutáková byl položen dotaz

Jak bude to zálohování fungovat v praxi? A je to už definitivní věc?

Dobrý den, to budu muset pet lahve nebo plechovky vracet v původním stavu, tzn. nesešlapané apod.? Někdo tvrdí, že budou muset dokonce mít i etiketu. To jako fakt? Proč se ptám na tu deformaci, jestli je to tak, tak nevím, kde je mám skladovat a vůbec mi celý ten systém záloh přijde nesmysl. Podle m...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

MHMP: Praha vyhradí pro příští rok 43 milionů na projekty ke zlepšení stavu životního prostředí

13:28 MHMP: Praha vyhradí pro příští rok 43 milionů na projekty ke zlepšení stavu životního prostředí

Pražští radní schválili vyhlášení programu na podporu projektů ke zlepšení stavu životního prostředí…