Karenční lhůta prokazatelně splnila svůj účel, přispívá k větší odpovědnosti zaměstnanců ke krátkodobým pracovním neschopnostem, umenšuje prostor pro fiktivní nemocnost a zabraňuje tak zneužívání systému při čerpání nemocenské. Zneužívání systému nemocenského pojištění prokazují statistiky jak při srovnání s jinými zeměmi v Evropě, tak i data okresních správ sociálního zabezpečení. Podrobnosti ZDE.

Hospodářská komora připomíná, že samotní zaměstnanci nemocenské pojištění, ze kterého jim náleží nemocenská, od roku 2009 nehradí. Placení nemocenského pojistného a příspěvku na politiku zaměstnanosti zaměstnancem bylo totiž znovuzavedením karenční lhůty zrušeno a zaměstnanec si dnes ze své mzdy hradí pouze zdravotní pojištění, ze kterého ale není hrazena nemocenská, nýbrž ošetření u lékaře.

Je i v zájmu zaměstnance, aby byl ve vztahu ke krátkodobé nemoci odpovědný za své zdraví. Podle propočtů Hospodářské komory tím, že zaměstnanec si nemocenské pojištění ve výši 1,1 % z hrubé mzdy už neplatí, ušetří dostatečné peníze, aby si první tři dny nemoci pokryl. Úsporou si totiž vytváří zdroje na 4,6 dnů krátkodobé nemoci za rok s výší náhrady 60 % svého průměrného výdělku (neredukovaného). Přičemž počet dní dočasné pracovní neschopnosti na zaměstnance v roce se statisticky pohybuje kolem 0,4. Z těchto prostředků si každý zaměstnanec hradí svoji spoluúčast v prvních třech dnech nemoci.

Současná úprava také umožňuje zaměstnavatelům poskytovat náhradu mzdy i v prvních třech dnech dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, což se v praxi i děje formou zaměstnaneckých benefitů. Zaměstnavatelé také poskytují tzv. sick days. Tato oblast by měla zůstat plně v kompetenci zaměstnavatelů a patřit k jejich zaměstnanecké politice.

Pokud dojde k politickému rozhodnutí a karenční doba bude zrušena, musí být podle Hospodářské komory nákladově neutrální pro zaměstnavatele a zaměstnavatelé musí mít k dispozici efektivní kontrolní nástroj zaměstnanců v DPN (typu „eNeschopenky“).

Stanovisko Hospodářské komory k jednotlivým variantám:

• Varianta I (ČSSD), která počítá s úplným zrušením karenční doby a zaměstnavatel by zaměstnanci vyplácel ze svého 60 % mzdy za 14 dní nemoci, je pro zaměstnavatele neakceptovatelná. Zaměstnavatelům se prodlouží doba poskytování náhrady mzdy za DPN. Snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění u zaměstnavatele z 2,3 % na 2,1 % nenahradí zvýšené výdaje zaměstnavatelů na náhradu mzdy v prvních třech dnech nemoci. Dojde k dalšímu zvýšení nákladů na pracovní sílu, což v důsledku samozřejmě zdraží služby a výrobky zákazníkům.
   
• Varianta II. (ANO) je pro zaměstnavatele přijatelnější. Doba poskytování náhrady mzdy ze strany zaměstnavatele se neprodlužuje z 11 na 14 dní, zaměstnancům by v prvních třech dnech nemoci náleželo od zaměstnavatele 30 % náhrady mzdy. Podle Hospodářské komory by taková náhrada mzdy ve snížené sazbě v prvních třech dnech nemoci mohla zabránit účelové krátkodobé nemocnosti. Tato varianta hnutí ANO ale zvyšuje byrokracii, protože by byly de facto použity k úhradě mzdy dvě sazby a způsob a výpočet náhrady mzdy by se stal složitějším.
  
  Hospodářská komora ale postrádá jakékoli argumenty, proč u této varianty nedochází ke snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění u zaměstnavatele. Diskuze o snížení pojistného hrazeného zaměstnavatelem v této variantě by neměla být vyloučena. Také je možné uvažovat o maximálním celkovém počtu dní krátkodobé pracovní neschopnosti v roce, kdy je náhrada mzdy poskytována (např. 6).
   
• Varianta III., která počítá s úplným zrušením karenční doby a zavádí povinnost zaměstnance hradit pojistné ve výši 0,6 % z hrubé mzdy, penalizuje zaměstnavatele i zdravé zaměstnance. V podstatě zanikne smysl benefitu poskytovaného některými zaměstnavateli jako náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci. Naopak bude třeba zvažovat, zda se mají vytvářet nové benefity pro zdravé zaměstnance, kteří zavedením nové povinnosti placeného pojištění zaměstnanci ve výši 0,6 % přijdou o část svého čistého výdělku.

Elektronická neschopenka

Nový harmonogram zavedení elektronické neschopenky, kdy MPSV navrhuje zrušení legislativního podkladu stávajícího projektu „eNeschopenky“ a simultánní zahájení prací na její nové podobě s termínem účinnosti 1. 1. 2021, shledáváme jako přesvědčivý a věříme, že k němu bude přihlédnuto zejména při případných změnách karenční lhůty v rámci novelizace zákoníku práce, neboť funkční kontrolní nástroj typu elektronické neschopenky je nezbytným předpokladem jakéhokoliv případného souhlasu Hospodářské komory ČR se zrušením karenční lhůty.