Na potřebu legislativně upravit směrnici 2000/35/ES a účinně bojovat s opožděnými platbami, které často stojí za druhotnou platební neschopností firem, upozorňoval Petr Kužel, prezident HK ČR, Güntera Verheugena, eurokomisaře pro podnikání již v letech 2004-2009. Z tohoto důvodu HK ČR uvítala v únoru roku 2011 přijetí Směrnice 2011/7/EU o postupu proti opožděným platbám, která směrnici 2000/35/ES reviduje, a požadovala její co nejrychlejší transpozici do českého právního řádu. Termín pro transpozici směrnice, který byl stanoven na 16. března 2013, však ČR propásla.

 

Směrnici v plném rozsahu transponuje novela obchodního zákoníku, která byla tento týden projednána ve druhém čtení Poslanecké sněmovny. HK ČR však dále apeluje, aby dalším průběhem legislativního procesu prošla tato novela co možná nejrychleji. „V Evropě každý den zkrachují desítky malých a středních podniků, a to proto, že jim nejsou proplaceny faktury. Tím pádem ubývá pracovních míst, obchodní příležitosti nejsou využity, firmy ztrácí čas, peníze a v neposlední řadě dochází i k zhoršení vztahů se zákazníky,“ říká Petr Kužel, prezident HK ČR.

 

Podle Směrnice musí orgány veřejné správy za dodávky zboží a služeb zaplatit do 30 kalendářních dnů nebo ve výjimečných případech do 60 dnů. Zákonná lhůta v obchodních transakcích mezi podniky činí také 30 dní, smluvní lhůta splatnosti však může být delší. Neměla by ale překročit 60 kalendářních dnů, pokud nejsou ve smlouvě výslovně dohodnuty jiné podmínky a za předpokladu, že to vůči věřiteli není hrubě nespravedlivé. „Směrnice dále zavádí automatický nárok účtovat úrok z prodlení a zvyšuje samotné sazby úroku. Rovněž stanovuje maximální dobu trvání přejímky zboží nebo služeb,“ zmiňuje Petr Kužel.

 

Podle informací HK ČR se platební morálka firem napříč Unií značně liší. Jižní země, na rozdíl od severských zemí, se potýkají s nadprůměrnou délkou splátek. Například v Řecku byla v roce 2010 jen polovina faktur splacena během 90 dní. V některých zemích jako například Itálie, Řecko či Španělsko jsou průměrné doby splatnosti podnikatelům ze strany orgánů veřejné správy velmi vysoké - 180, 174 a 160 dní. Estonsko a Finsko jsou jediné dvě evropské země, kde veřejné orgány hradí své závazku vůči soukromému sektoru ve 30 denní lhůtě. Podle aktuálních informací EUROCHAMBRES je konkrétně v České republice průměrná doba úhrady 45 dnů.

 

„Jak již zmínil místopředseda Evropské komise Antonio Tajani, špatná platební morálka firem musí skončit. Je nejvyšší čas zásadně podpořit malé a střední podniky v tomto nelehkém období a převést směrnici o opožděných platbách do českých právních předpisů co nejrychleji, čímž dojde k nastartování návratu hospodářského růstu, neboť právě podnikatelé tvoří páteř české ekonomiky,“ apeluje prezident Kužel.

 

HK ČR oceňuje aktivitu Evropské komorové sítě EUROCHAMBRES, jejíž je členem, která v měsíci březnu spustila intenzivní komunikační kampaň nazvanou „30 max“, v rámci které navrhuje proti opožděným platbám z výše uvedených důvodů intenzivně bojovat a vyhlásit jim nulovou toleranci.