„Hasiči v objektu v Pobřežní ulici sídlí více než sto let, konkrétně od roku 1913. Na rekonstrukci budovy jsme dlouho čekali, její stav byl pro potřeby zasahujících hasičů nevyhovující. Nyní jsem rád, že 34 hasičů, kteří zde zajišťují výkon služby, mají důstojné prostory pro svoji práci,“ uvedl ředitel HZS PK František Pavlas.

Při slavnostním otevření zrekonstruovaných prostor byl také oficiálně předán nově pořízený automobilový žebřík AZ 40 od výrobce Iveco Magirus, na jehož financování se podílel Plzeňský kraj, Magistrát města Plzeň a Ministerstvo vnitra - GŘ HZS ČR. Moderní automobilový žebřík se sklopným poslední dílem žebříkové sady a záchrannou výškou 40,7 m byl pořízen od německé firmy Iveco Magirus. Tento žebřík ve službě nahradí 20 let starý automobilový žebřík AZ 52 na třínápravovém podvozku Iveco.

Rekonstrukce požární stanice Plzeň-střed

Až do roku 2009 byla požární stanice (PS) Plzeň-střed v majetku města Plzně.  HZS Plzeňského kraje stanici využíval, ale vzhledem k tomu, že byla státu pouze zapůjčena, nemohl na ní provádět žádné rozsáhlejší úpravy.  V roce 2009 se areál PS v Pobřežní stal majetkem státu výměnou za pozemky v Plzni na Borech. Tato směna byla vstřícným krokem města Plzně – hodnota stanice byla výrazně vyšší nežli hodnota pozemků.  Díky ní ale konečně bylo možno ze strany provozovatele - HZS PK zahájit práce na rekonstrukci požární stanice. K této rekonstrukci ještě opětovně přispělo město Plzeň, které zafinancovalo projektové práce a výsledný projekt v hodnotě 2 349 tisíc Kč darovalo Hasičskému záchrannému sboru.

Ještě v roce 2009 byla z finančního příspěvku Plzeňského kraje provedena rekonstrukce střechy (650 tisíc Kč), která byla v havarijním stavu.  Následně v roce 2010 se (opět z příspěvku Plzeňského kraje) budova požární stanice zateplila, došlo k výměně oken a dveří a byly zrekonstruovány sprchy a šatny mužstva. Tato část rekonstrukce stála 6 950 tisíc Kč.

Po čtyřech letech, v roce 2014, byla zahájena poslední a nejrozsáhlejší část rekonstrukce. Ta byla celá, ve výši 38 190 tisíc Kč, financována ze státního rozpočtu.  Byly zrekonstruovány všechny zbylé vnitřní prostory stanice, nově vybudovány garáže pro požární techniku a položen nový povrch na nádvoří stanice. Tuto rozsáhlou rekonstrukci, jejíž průběh byl zkomplikován i skutečností, že areál je památkově chráněn, provedla společnost SILBA Elstav s.r.o. Stanice byla zkolaudována a předána do užívání v říjnu letošního roku.

Požární stanice Plzeň-střed

Požární stanice Plzeň Střed je nejstarší požární stanicí v Plzni. Vznikla v roce 1913 přestavbou Rostova dvora v Pobřežní ulici na požární stanici plzeňských městských hasičů. Od roku 1913 do roku 2004 to byla hlavní požární stanice města Plzně. V současně době je to stanice typu P3 a slouží zde velitel stanice a 33 příslušníků ve třech směnách. Hasební obvod stanice tvoří především střed města, dále pak východní, jižní a západní předměstí Plzně a v neposlední řadě i hlavní výrobní areál bývalých Škodových závodů a průmyslové zóny na Borských polích.

Nový automobilový žebřík AZ 40

AZ 40 - S1Z (Magirus M42L-AS) je postaven na dvounápravovém podvozku IVECO EUROCARGO ML180E32 4x2 s automatickou převodovkou. Automobil je vybaven mikroprocesorovým ovládáním a sledováním všech funkcí automobilového žebříku a bezpečnostního systému. Žebřík je vybaven podpěrami Magirus Vario s možností zasunutí pod parkující vozidlo či jinou pevnou překážku. Stabilizační podpěry umožňují vyrovnání terénní nerovnosti až 750 mm. Záchranný koš o nosnosti 300 kg je v přepravní poloze umístěn na žebříkové sadě ve sklopené poloze. Na koš lze umístit monitor o výkonu 2500 l/min a samozřejmostí je skrápěcí vodní ochrana koše. Záchranný koš je vybaven zásuvkami 400V a 230V, kotevními body pro použití lezecké techniky, multifunkčním sloupkem pro umístění držáku záchranných nosítek a lze na něj umístit 2 ks pracovních světlometů 1000W/230V.

Něco málo z historie plzeňských profesionálních hasičů

• Dne 1. března 1892 ustanovila svým výnosem městská rada první hasiče z povolání. Velitelem sboru byl jmenován František Dlask, který byl doporučen pražskou městskou radou. František Dlask do té doby působil jako nadhasič I. třídy pražského požárního sboru.
   
• Dne 15. března 1892 nastoupilo do služby prvních šest mužů. Po šesti týdnech tuhého výcviku byli zařazeni do výkonu pravidelné služby a následně rozděleni na dvě směny po třech mužích + jeden hasič jako záloha.
   
• Roku 1896 požádal továrník Emil Škoda městskou radu, aby v jeho závodech převzal měšťanský hasičský sbor dozor nad požární bezpečností. Městská rada tento požadavek schválila. Početní stav sboru byl navýšen o pět mužů a sbor vykonával hlídkovou činnost ve Škodových závodech.  
   
• V roce 1905 dosáhl početní stav sboru již 32 mužů. O rok později požádal Akciový pivovar o zřízení hasičské pobočky ve svém závodě, k čemuž skutečně došlo, a sbor byl navýšen o dalších pět hasičů.
   
• V roce 1907 požádaly Škodovy závody v Plzni rovněž o zřízení hasičské pobočky ve svém závodě. Pobočná stanice vzniká v následujícím roce. Oběma pobočkám, jak Akciovému pivovaru, tak Škodovým závodům, byly mimo hlavní úkoly ochrany jmenovaných závodů, přiděleny ještě obvody ve městě, kam vyjížděly k požárům. V roce 1909 měl hasičský sbor jednoho velitele a 49 hasičů.
   
• Profesionální hasičský sbor v Plzni od svého založení 15. března 1892 vystřídali několik míst, kde sbor sídlil. Původně byla hasičská strážnice umístěna v Exlově dvoře vedle radnice, následně se v roce 1908 přemístila do budovy panského mlýna v Otakarových sadech (dnes Sady 5. května). V roce 1913 se pak hasičský sbor města Plzně přemístil do upraveného objektu Rostova dvora v Jízdecké ulici, kde dodnes funguje požární stanice HZS Plzeňského kraje.
   
• V roce 1933 byla v areálu Rostova dvora v Jízdecké ulici postavena první skeletová železobetonová stavba v Plzni a byla poskytnuta pro potřeby požární policie a Českého červeného kříže.