XXX. sněm Hospodářské komory České republiky:

1) Nesouhlasí s aktuálními návrhy na zrušení karenční lhůty, která se v praxi osvědčila jako efektivní nástroj proti zneužívání nemocenských dávek.

2) Vyzývá vládu, aby přestala účelově zvyšovat minimální mzdu pod politickým tlakem odborů a některých politických stran a namísto toho zavedla transparentní pravidla, jejichž uplatňování bude předvídatelné a bude reagovat na faktický stav i očekávaný vývoj domácí ekonomiky.

3) Vyzývá vládu a parlament, aby přijaly opatření flexibilněji reagující na nedostatek pracovních sil, především větší liberalizaci zaměstnávání zahraničních pracovníků a aktivaci dlouhodobě nezaměstnaných.

4) Vyzývá vládu ČR, aby nepodlehla tlaku odborů a dalších a nevnucovala soukromému sektoru ve zdravotnictví i jinde systém odměňování platný ve veřejném sektoru.

5) Žádá vládu ČR, aby investiční pobídky byly do budoucna poskytovány pouze jako mimořádný nástroj vlády na projekty s vysokou přidanou hodnotou nebo na projekty řešící sociální a ekologické situace.

6) V souvislosti s rozvojem robotizace průmyslu a restrukturalizace české energetiky, bude Hospodářská komora ČR usilovat o prosazení takových změn školského systému, které povedou k zajištění potřebného počtu kvalifikovaných pracovních sil.

Hospodářská komora České republiky je nejvýznamnějším reprezentantem podnikatelské sféry. Pod svou střechou sdružuje už přes 15 000 členů, včetně největších a strategicky nejdůležitějších českých podniků, dále i 112 profesních sdružení – svazů, asociací, unií, klastrů a řemeslných cechů, které sdružují další stovky a tisíce podnikatelů a obchodních společností. Podnikatelské subjekty začleněné v Hospodářské komoře tvoří více než 60 % HDP České republiky.

Hospodářská komora České republiky je jediným zákonným zástupcem podnikatelů v ČR. Její činnost je zakotvena zákonem č. 301/1992 Sb. o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Zmíněná právní norma praví, že Hospodářská komora ČR hájí zájmy podnikatelů ze všech oborů a ze všech regionů s výjimkou oblasti zemědělství, potravinářství a lesnictví (tuto činnost vykonává Agrární komora ČR).

Posláním Hospodářské komory je vytvářet příležitosti pro podnikání, prosazovat a podporovat opatření, která přispívají k rozvoji podnikání v ČR, a tím i k celkové ekonomické stabilitě státu.

Financování Hospodářské komory

Hospodářská komora není financována státem, je nezávislá na vládě, financují ji sami podnikatelé. Hospodářská komora od svých členů, podnikatelů, vlastní činností, zajistí ročně 250 milionů korun. Všechny tyto peníze investuje do služeb pro podnikatele. Do zlepšování podnikatelského prostředí.

Vývoj členské základny

Za posledních 5 let do Hospodářské komory vstoupilo dalších více než 2 300 nových živnostníků a firem. Počet členů Hospodářské komory tak za 5 let narostl o více než 18 %.
Největší skok nastal po zvolení Vladimíra Dlouhého novým prezidentem (2014).

Členský příspěvek

Členství není povinné, ale za 500 Kč ročně v případě fyzické osoby a 5000 Kč v případě právnické osoby ročně má člen přístup k unikátním informacím, kontaktům a akcím. Členstvím v Hospodářské komoře živnostník i firma získávají možnost aktivně ovlivnit vznikající legislativu. Členem Hospodářské komory lze být prostřednictvím regionální komory i profesního sdružení.

Historie Hospodářské komory

Letos slaví 25 let novodobé historie.

Současná Hospodářská komora úzce navazuje na činnost nejen předválečných obchodních, průmyslových a živnostenských komor, živnostenských spolků a dalších samosprávných podnikatelských sdružení, ale její historie je také úzce spjata s historií obchodních komor z doby Rakouska – Uherska. Ty byly zřízeny na základě zákona č. 122 říšského zákoníku z 18. března 1850, kdy se postupně ustavily všechny obchodní komory v celém teritoriu Rakouska – Uherska. Na území českého státu se jednalo o brněnskou, pražskou, českobudějovickou, plzeňskou, chebskou, olomouckou, libereckou a opavskou obchodní komoru (ustaveny v letech 1850 až 1851).

V živnostenské části se komora hlásí k historickému odkazu středověkých cechů, jejichž kořeny sahají až do 14. století, do období vlády Karla IV. i období staršího. Tehdy v městech českého království začaly vznikat první cechy, sdružující a zastupující zájmy jednotlivých řemeslných profesí. Svůj vlastní cech měli zedníci, kameníci, krejčí, obuvníci, koláři, platnéři či hrnčíři. Právě ochrana a zastupování zájmů řemeslných živností spojuje někdejší cechy s dnešní hospodářskou komorou. Novodobé cechy jsou součástí komory.