Z výsledku šetření Hospodářské komory mezi podnikateli je patrné, že velké firmy jsou si nové povinnosti vědomy a začaly se na ni připravovat. Každá osmá velká firma hlásí, že je na novou legislativu už připravena, další více než čtvrtina podniků na zavedení nových pravidel v současnosti pracuje.

„K tomu další čtvrtina velkých firem ale deklaruje, že je teprve v začátcích adaptace na nefinanční reporting a dalšími kroky si není jista. Může se zdát, že tyto firmy přípravu zanedbaly, avšak konkrétní sadu evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Evropská komise zveřejnila až v létě 2023. Podniky se s těmito pravidly teprve seznamují. Velkých firem, které se na změnu pravidel vůbec nepřipravují a ani to neplánují, je pouze šest procent,“ uvedla viceprezidentka Hospodářské komory Jana Havrdová.

Nová povinnost podávat zprávy o udržitelnosti obchodního modelu se ale nebude týkat jen velkých podniků. K sestavení zpráv totiž budou potřebovat informace také od osob samostatně výdělečně činných a malých a středních podniků, pokud jsou součástí jejich dodavatelského řetězce. Nové povinnosti by se proto měly propisovat do obchodních smluv s dodavateli a obchodními partnery.

Ze šetření Hospodářské komory ale vyplynulo, že drobní podnikatelé, ani malé a střední firmy s touto novou povinností zatím nepočítají. Přes 80 % OSVČ a malých firem je totiž přesvědčeno, že jejich podnikání se směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti netýká. A to přestože drtivá většina z nich je i podle jejich vlastních vyjádření součástí dodavatelského řetězce společností, jež budou muset nefinanční informace reportovat.

Podle Hospodářské komory se bude objevovat i mnohem více případů, kdy firmy za hranicemi Česka budou další obchodní spolupráci s českými dodavateli podmiňovat snížením jejich uhlíkové stopy.

„České podniky se staly důležitou součástí světového dodavatelsko-odběratelského řetězce. Přes 80 % produkce ale směřuje do zemí Evropské unie. Jestliže třetina celkové hodnoty produkce připadá na vývoz, má silný vliv na vývoj české ekonomiky právě zahraniční poptávka. Pokud se ale rostoucí poptávce zahraničních firem po udržitelnosti ty tuzemské nepřizpůsobí, negativně se to promítne do výkonnosti tuzemského hospodářství a do životní úrovně občanů,“ je přesvědčena analytička Hospodářské komory Renée Smyčková, podle které by proto v zájmu státu měla být informační kampaň, která podnikatelům nová evropská pravidla přiblíží.

Hospodářská komora označuje vývoj technologií snižujících energetickou, materiálovou a uhlíkovou náročnost tradičních či energeticky náročných odvětví za potenciální prostředek druhé ekonomické transformace. A to proto, že Česko je nejprůmyslovější zemí Evropy, a k tomu je energetická náročnost českého průmyslu zhruba dvakrát vyšší na jednotku HDP, než jaký je průměr EU.

Podle novely evropské směrnice o účetnictví neboli směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD – Corporate Sustainability Reporting Directive) by velké firmy měly orgánům státní správy i dalším stakeholderům (investorům, bankám, spotřebitelům) zprostředkovat informace týkající se obchodního modelu ve vztahu ke specifickým oblastem, tedy environmentálním a sociálním otázkám nebo k dodržování lidských práv a boji proti korupci.

Dále tento reporting má zahrnovat popis politik (strategií) v daných oblastech, identifikaci hlavních rizik negativních dopadů, jež jsou spojeny s činností podniku, a nefinanční klíčové ukazatele výkonnosti, které se vztahují k příslušné podnikatelské činnosti.

Nová pravidla začínají platit již od ledna 2024 a nejprve se jim budou muset podřídit podniky s více než 500 zaměstnanci, které i nyní spadají do působnosti směrnice o nefinančním reportování (NFRD) z roku 2017. Od roku 2025 budou zprávu o udržitelnosti muset zveřejňovat všechny velké firmy nad 250 zaměstnanců.

Do šetření Hospodářské komory se zapojilo přes 400 podniků.