„Odkládaní rozhodnutí o prolomení limitů v lomu ČSA není řešením, ale jen vyústěním dalších nejistot v energetice,“ upozorňuje prezident Hospodářské komory České republiky Vladimír Dlouhý, podle něhož rozhodnutí o prolomení či neprolomení územních ekologických limitů na dole Československé armády je potřeba učinit co nejdříve. A to tak, aby byla zajištěna palivo-energetická bilance státu a zároveň aby byly vytvořeny nutné podmínky pro její těžbu.

Existuje pro to hned několik důvodů. Poslední informace, které Hospodářská komora ČR získala, ukazují, že mohou vzniknout vážné disproporce u energetických zdrojů, které měly podle nově aktualizované Státní energetické koncepce nahradit výpadek ve výrobě energie z pevných fosilních paliv, a to konkrétně v oblasti jaderné energetiky. „Nestandardně nízká cena silové elektřiny ale způsobuje, že klasicky pojatá ekonomika návratnosti vložených investic poukazuje na ekonomickou neefektivitu modernizace a výstavbu jaderné elektrárny,“ varuje Dlouhý.

Do dnešního dne navíc není ani rozhodnuto, kdo bude investorem nových jaderných bloků a v případě ČEZu jestli vláda ČR vystaví projektu záruky. Dalším významným aspektem ohrožujícím další rozvoj jaderné energetiky je nesoulad dalších zákonů ČR (zmiňme třeba stavební zákon) se Státní energetickou koncepcí.

Také k obnovitelným zdrojům bylo řečeno mnohé, nezapomeňme ale, že jejich těžiště a umístění musí být soustředěné v místě spotřeby. Z tohoto důvodu, ale i z důvodu nutnosti rekonstruovat přenosové soustavy a distribuční soustavy elektřiny, bude nutné vynaložit značné finanční prostředky na tyto rekonstrukce. „Do dnešního dne ale nejsou zcela jasné představy, z jakých finančních zdrojů tyto rozsáhlé investice budou uhrazeny. Otázka dalšího rozvoje obnovitelných zdrojů v zemi je tedy omezená geologicko-klimatickými podmínkami našeho státu a také otázkou nutné další finanční podpory,“ doplňuje Dlouhý. 

Potíže vyvstávají i v souvislosti se snahou zvyšovat energetickou účinnost. Úkoly dané energeticko-klimatickým balíčkem, které přijala vláda a které jsou stanoveny do roku 2020, zásadním způsobem ČR neplní.

„Vyvstává s tím i otázka, zda je vůbec reálné je splnit. Mám obavy, že výše úspor nevychází z detailní znalosti jednotlivých spotřebičů energie. A neméně důležitou otázkou je, zda dotčené subjekty mají finanční prostředky na investice do úspor,“ říká Dlouhý, který zároveň dodává: „Z výše uvedených pohledů je potřeba nahlížet na další vývoj energetických zdrojů spalujících pevná fosilní paliva. V tomto kontextu a také v kontextu boje s vysokou nezaměstnaností v Ústeckém kraji prolomení územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí na dole Bílina dává smysl.“