„Je nyní na politické reprezentaci, aby nalezla řešení, které zabrání rozšíření mýta na silnice I. třídy. Takové zpoplatnění totiž poškodí hlavně drobné podnikatele, protože jim zvýší jejich náklady. Druhotným efektem bude vytlačení dopravy na nezpoplatněné úseky silnic II. a III. tříd, což bude mít zase negativní dopady na města a obce,“ upozornil předsedu vlády tajemník Úřadu Hospodářské komory Tomáš Vrbík.

Kvůli nekoncepčnosti v přípravě mýtného tendru, přehlížení zájmu nejen veřejnosti a záměru rozšířit zpoplatnění silnic I. třídy po roce 2019 o dalších 910 km Hospodářská komora na dnešním jednání na Úřadu vlády nadále požadovala, aby resort dopravy mýtný tendr zrušil.

„Rozšíření mýta je zbytečné, dokonce odborný posudek společnosti Deloitte jednoznačně doporučoval jako optimální rozšíření mýta na silnicích 1. třídy pouze o 474,1 km s tím, že by se jednalo výhradně o úseky, které nahrazují chybějící úseky dálnic,“ dodal Vrbík.

Za jeden ze zásadních problémů Hospodářská komora pokládá i fakt, že v uplynulých letech nebyla připravena vlastní státní koncepce vývoje mýtného systému včetně tarifní politiky.

Neurčení základních podmínek vývoje mýta a „technologicky neutrální“ zadávací řízení sice na první pohled dávají uchazečům možnost nabídnout komplexní a snadno provozovatelný systém, na druhé straně však vytvářejí riziko, že takový systém bude jednoznačně vyhovovat pouze vítěznému uchazeči a nikomu jinému. Rovněž srovnání mezi značně rozdílnými nabídkami může být obtížné. Stát zde fakticky vstupuje do neprobádané oblasti. Především chybí hodnověrná analýza trendů vývoje evropských mýtných systémů, jejichž harmonizace na úrovni EU se kromě toho předpokládá.

Základní otázkou k řešení mýta je také způsob postupného zavedení satelitní technologie, která má jednak obrovské možnosti vývoje směrem k přesnosti a kontrolovatelnosti výběru mýta a k poskytování služeb tzv. přidané hodnoty řidičům (např. tísňová komunikace s řidičem, informace on-line k dopravní situaci apod.), jednak se nejlépe hodí pro postupné rozšiřování mýta na další úseky silnic a kategorie vozidel, kde by mikrovlnný systém vázaný na mýtné brány přinesl výrazné náklady neodpovídající potenciálním výnosům z mýta.

„Na druhé straně, současný nebo obdobný mikrovlnný systém může být v ČR jednoznačně funkční i delší dobu po roce 2020, a také by bylo nehospodárné najednou odstranit ještě neodepsaná a fungující mikrovlnná zařízení, která navíc v zemích se satelitním mýtem často plní kontrolní funkci. Smysl ale má provedená modernizace současného systému o službu Evropského mýta, která umožňuje již nyní kompatibilitu mikrovlnného a satelitního systému. Tím je zajištěna a splněna podmínka Evropské unie na rozvoj mýtných systémů,“ podotkl předseda Dopravní sekce Hospodářské komory Emanuel Šíp.

Hospodářská komora proto dnes deklarovala své odborné stanovisko: zrušit rozhodnutí o rozšíření rozsahu výkonového zpoplatnění pozemních komunikací o dalších 910 kilometrů silnic první třídy, zvážit možnost zrušení zadávacího řízení na výstavbu a provozování mýtného systému a uložit v tom případě přípravu nového zadávacího řízení opřeného o: nově uloženou analýzu trendů vývoje evropských mýtních systémů s cílem omezení rizik z budoucího vývoje; v této souvislosti zkoumat možnosti budoucího zavedení mýta rovněž pro osobní vozidla (zejména z hlediska finanční bilance takového kroku), a dále evropské trendy vztahu mýta, časového zpoplatnění a silniční daně, realizaci koncepce zpoplatnění silniční infrastruktury i s ohledem na tarifní politiku, požadavek na maximální využití stávajícího systému a skutečnost, že mýtný systém by měl být zařazen do skupiny systémů kritické infrastruktury státu.

S ohledem na výše uvedené se podle Hospodářské komory jeví pro stát jako nejvýhodnější:

a) vypsat nové zadávací řízení na provozovatele stávajícího mýtného systému, který je ve vlastnictví státu

b) převzít správu a provoz mýtného systému jako strategické infrastruktury státu do svých rukou