„Příprava klíčové normy trvala téměř celé volební období, předcházela jí dlouhá analytická fáze Ministerstva pro místní rozvoj. Předložený návrh reflektuje závěry a doporučení mezinárodní analýzy a doporučení Světové banky – nejspolehlivější cestou ke zjednodušení a zrychlení řízení bez negativního dopadu na chráněné veřejné zájmy je integrace procesů. Nový stavební zákon pomůže občanům, podnikatelům i veřejným investorům při povolování staveb – dálnic, bytů, energetických a průmyslových staveb, rodinných domů či občanské vybavenosti,“ vyjmenoval prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý důvody, proč Hospodářská komora podporuje původní verzi zákona schválenou poslanci.

Politická shoda ohledně nezbytnosti celý současný zkostnatělý stav stavebního práva v České republice zásadně změnit, včetně shody na většině principů existuje již dlouho. Jediným sporem v zásadě přetrvává otázka odděleného modelu státní správy. Podle Hospodářské komory se tato věc stala tématem více politickým než odborným. Největší podnikatelská organizace apeluje, aby obavy o kompetence představitelů samosprávy nebyly upřednostňovány před legitimními zájmy občanů, infrastrukturních a dalších investic.

Hospodářská komora žádá poslance, aby při svém rozhodování a hlasování zvážili nejen tyto argumenty, ale také situaci, která by nastala, pokud by nebyl zákon schválen. „Příprava návrhu by začala nanovo a realizace řady investic by byla dále odsouvána nebo přesouvána do okolních států. Nebylo by odpovědné odkládat tuto potřebnou změnu o další roky ve chvíli, kdy se ukazuje, že pro obnovu hospodářství v následujících letech bude potřebná právě rychlá realizace investic,“ dodal Dlouhý.

„Rekodifikace přinese mimo jiné zrychlení stavebního řízení na 1 rok (dnes deset i více let), zásadní snížení počtu předcházejících řízení formou integrace, snížení zbytečné byrokracie (apelace), zvýšení efektivity rozhodování, snížení zátěže pro soudy, skutečnou digitalizaci agendy státní správy a odstranění systémové podjatosti,“ upřesnila předsedkyně sekce územního a regionálního rozvoje Hana Landová s tím, že ekonomicky přinese státu úsporu na provozních nákladech administrativy ve výši 2,5 miliardy korun, a roční příjem vyvolaný přijetím zákona ve výši 7,1 miliardy korun.