Právo prezidenta republiky a vlády na úplné informace o činnosti zpravodajských služeb významně omezuje riziko návratu k praktikám totalitní Státní bezpečnosti před rokem 1989. Hlava státu není při komunikaci se zpravodajskou službou odkázána na komisi pana poslance Bělobrádka, pracující pouze s těmi informacemi, které se jí ředitel BIS uvolí poskytnout. Za činnost zpravodajských služeb odpovídá podle zákona vláda, která také činnost zpravodajských služeb kontroluje, má právo zpravodajské služby úkolovat v souladu s jejich působností a má právo na informace o jejich činnosti, a to bez omezení. Podle zákona je postavení prezidenta republiky v otázkách úkolování a nároku na informace zpravodajských služeb totožné s postavením vlády, přičemž prezident republiky zpravodajské služby úkoluje s vědomím vlády. Prvořadým úkolem demokratického státu je zajistit, aby zpravodajské služby využívaly své mimořádné pravomoci jen v nezbytně nutné míře a vždy v souladu se zákonem.

Při kontrole zákonnosti využívání zpravodajských prostředků je důležitý nejen případný souhlas předsedy senátu Vrchního soudu s významným zásahem do základních práv a svobod občanů, ale také pravdivé odůvodnění žádosti k použití zpravodajské techniky a následné splnění podmínek, za nichž byl souhlas udělen. Zásadní je otázka, zda v BIS nakládají se shromážděnými informacemi v souladu se zákonem a zda informují oprávněné adresáty, tj. prezidenta republiky a vládu. Jinak hrozí vážné nebezpečí, že výsledky činnosti BIS slouží například k osobnímu vydírání, politickým hrám nebo k cíleným mediálním únikům.

Kancelář prezidenta republiky