Pozemkový fond ČR se zabývá vypořádáním restitučních nároků již od doby svého vzniku, tedy více jak 20 let. Přesto se dosud nepodařilo vypořádat všechny restituční nároky. Důvodem je, že zákon předpokládá aktivní přístup ze strany restituentů. Z původních více než 8 miliard Kč restitučních nároků zbývá v současné době vypořádat přibližně 800 milionů Kč.

„Informační kampaň jsme připravili v souvislosti s očekávaným ukončením činnosti PF ČR ke konci letošního roku. Naším cílem je vypořádat co nejvíce zbývajících restitučních nároků tak, aby nově vzniklý Státní pozemkový úřad byl v této oblasti co nejméně zatížen,“ vysvětluje 1. náměstek ředitele PF ČR JUDr. Petr Šťovíček, pověřený vedením PF ČR a dodává: „Podobně rozsáhlou informační kampaň jsme realizovali poprvé a velký ohlas ze strany restituentů je pro mě potvrzením toho, že dosud nevypořádané restituční nároky jsou důsledkem nedostatečné informovanosti restituentů. Vypořádání restitučních nároků vnímám jako prioritní úkol a jsem přesvědčen, že díky této kampani se nám podaří jejich značnou část vypořádat.“

Na začátku března 2012 začal Pozemkový fond ČR oslovovat oprávněné osoby s dosud nevypořádanými přímými nebo zděděnými restitučními nároky. Dopisem bylo postupně osloveno téměř 39 tisíc restituentů. Oprávněné osoby obdržely dopis s informací, ve kterém okrese jejich restituční nárok na náhrady vznikl, a uvedením konkrétních rozhodnutí pozemkových úřadů. Současně byli restituenti požádáni o spolupráci a aktivní přístup při procesu vypořádání. Součástí dopisů byly podrobné informace o možnostech vypořádání restitučních nároků a dotazník ke zjištění preferencí restituentů. Informace získané pomocí těchto dotazníků pomohou zvýšit kvalitu poskytovaných služeb a bezproblémové vypořádání restitučních nároků.

Zájem restituentů

Informační kampaň se již po odeslání prvních desítek dopisů setkala s velkým zájmem ze strany restituentů.

„Zaměstnanci sekce restitucí denně odpovídali na desítky dotazů a telefonní linky byly vytíženy. Potvrdil se tak náš předpoklad, že mnoho restituentů vůbec netuší o vlastnictví restitučního nároku. Mezi dotazy se nejčastěji objevovaly otázky související s postupem při vypořádání restitučního nároku rodinných příslušníků, kteří již nežijí, a jejichž nárok nebyl zahrnut do dědického řízení. Druhý nejčastější dotaz se týkal výše restitučního nároku,“ hodnotí dosavadní výsledky kampaně 1. náměstek ředitele PF ČR JUDr. Petr Šťovíček, pověřený vedením PF ČR.

Do konce srpna 2012 bylo zodpovězeno téměř 5 000 dotazů ze strany oprávněných osob. Největší počet tazatelů (3 500) využil možnosti získat podrobnější informace telefonicky. Téměř 1 200 osobám byla poskytnuta doplňující informace e-mailem a 250 osob navštívilo sekci restitucí PF ČR osobně. Do současné doby téměř 3 500 oslovených osob doručilo výzvu k poskytnutí peněžité náhrady a 900 doručilo dohodu o vzdání se práva na poskytnutí restitučních náhrad.

Důležitá změna zákona

Novelou zákona č. 95/1999 Sb., o prodeji půdy, získaly oprávněné osoby přednost před ostatními zájemci o koupi půdy dle zmíněného zákona. Až dosud měly přednost pouze oprávněné osoby, které při prodeji uplatnily alespoň 70 % takzvaného místního nároku (nárok vzniklý v tomtéž katastrálním území, ve kterém se nachází prodávaný pozemek, nebo vzniklý v sousedících katastrálních územích či v ostatních katastrálních územích téže obce). Nově vzniklo přednostní právo všem oprávněným osobám s nárokem na náhradní pozemek, tedy bez ohledu na místo jeho vzniku, pokud jej uplatní ve výši alespoň 50 % vyhlašované ceny pozemku.

„Do novelizace zákona byla úspěšnost restituentů v získání pozemků cestou nabídek pouze kolem 1 až 2 %. Proto jsem rád, že se nám podařilo do zákona prosadit pro restituenty přednostní právo, díky kterému je pro ně uplatnění restitučních nároků mnohem dostupnější a snazší,“ řekl 1. náměstek ředitele PF ČR JUDr. Petr Šťovíček, pověřený vedením PF ČR.

Monika Machtová, tisková mluvčí Pozemkového fondu ČR