V září 2017 se zástupci města Brna, Jihomoravského kraje a Povodí Moravy dohodli na další spolupráci, která bude probíhat v letech 2018–2022. Na jaře 2018 Povodí Moravy požádalo  město a kraj o poskytnutí dotace na projekt „Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži, III. etapa 2018-2022“. Předpokládané celkové uznatelné náklady projektu ve III. etapě jsou 50 milionů korun, přičemž dotace z krajského a městského rozpočtu nepřesáhne 50 % celkových uznatelných nákladů projektu. Jedná se o pokračování již ověřených činností na Brněnské údolní nádrži, které podporují v nádrži dobrou kvalitu vody po celou koupací sezónu. Povodí Moravy bude zajišťovat celý projekt personálně a provozně.

„S Jihomoravským krajem jsme se dohodli na tom, že v opatřeních, která se v posledních deseti letech aplikovala na Brněnské přehradě směrem k vyčištění vody, budeme pokračovat i v dalších pěti letech. Budeme je hradit napůl město Brno a Jihomoravský kraj. Jejich cílem je udržet kvalitu vody v Brněnské přehradě tak, aby přehrada byla nadále atraktivní pro koupání. V posledních osmi sezónách enormně vzrostl počet lidí, kteří sem jezdí za rekreací. Toto bychom chtěli udržet a město paralelně k tomuto projektu investuje do zlepšování infrastruktury pro návštěvníky přehrady. Jedná se o sprchy, převlékárny, dětská hřiště, grilovací místa i nové koupací molo,“ řekl náměstek primátora Martin Ander.

Kromě opatření na samotné přehradě je důležité odkanalizování obcí nad přehradou. „Ty největší obce nad přehradou už mají čištění odpadních vod vyřešené, zbývají nejmenší obce do pěti set obyvatel, které mají problémy dosáhnout na finanční prostředky. Snahou kraje je nastavit takovou dotační politiku, aby to bylo možné. Obce mohou požádat o dotace jak na odkanalizování, tak na vodovod nebo na projektovou dokumentaci. Pokud jde o částky, obce mohou dosáhnout u odkanalizování až na 5 milionů, u vodovodů na 3 miliony a u projektové dokumentace jde o částku půl milionu korun. Rozhodující část nákladů pokryjí dotace z ministerstva životního prostředí nebo Operačního programu životní prostředí. Celkové částky na pořízení čističek odpadních vod jsou samozřejmě vyšší, je to individuální, jedná se většinou řádově o desítky milionů korun. Dotace z krajského rozpočtu ale mohou obce použít na kofinancování těchto projektů,“ zdůraznil krajský radní Vít Rajtšlégr.

„Projekt Čisté povodí Svratky je mnohaletý projekt, který se snažil identifikovat vlivy, které na tu nádrž mají. Snahou bylo udělat jeden velký projekt včetně čističek odpadních vod, ale neumožňoval to dotační titul. Potom vznikl projekt, který se týkal samotné nádrže – tedy Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži. Fosfor na přítoku do nádrže se sráží síranem železitým a rovnováha na nádrži se udržuje díky aeračním věžím. Zbývající část opatření jsou realizovány z jiných dotačních titulů, zejména z Operačního programu životní prostředí na výstavbu čističek nebo na odkanalizování,“ uvedl ředitel pro správu povodí s.p. Povodí Moravy Antonín Tůma.

Projekt má své počátky již v roce 2002, kdy se stal pilotním projektem v rámci řešení příčin a důsledků přemnožených sinic ve vodním prostředí. V letech 2002–2009 bylo provedeno zhodnocení celého zájmového povodí nad Brněnskou údolní nádrží a práce vyústily ve zpracování „Studie proveditelnosti k realizaci opatření na Brněnské údolní nádrži“, která řešila možné okruhy opatření. Na jejich uskutečnění byla poskytnuta dotace z Operačního programu životního prostředí (dále jen: OPŽP) na projekt s názvem „Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži“. Finanční prostředky dotace z OPŽP byly kofinancovány Jihomoravským krajem, statutárním městem Brnem a Povodím Moravy, s. p.  Projekt probíhá zatím ve třech etapách (2010–2012, 2013–2017 a nyní 2018–2022). Tato činnost se uskutečňuje ve spolupráci statutárního města Brno, Jihomoravského kraje, Povodí Moravy, s.p. Dále probíhá spolupráce s Krajem Vysočina, Pardubickým krajem, s vodoprávními úřady obcí s rozšířenou působností, Českou inspekcí životního prostředí a s celou řadou dalších úřadů a institucí. Opatření na Brněnské údolní nádrži ve všech etapách spočívají především v zajištění aerace (provzdušňování) vodního sloupce, srážení fosforu na přítoku, odstraňování biomasy z hladiny a zajištění monitoringu kvality vody a sledování zdravotního stavu vodních živočichů. Od roku 2010 přehradní nádrž Brno využívá široká veřejnost v průběhu celé koupací sezony a kvalita vody dosahuje velmi dobrých výsledků.

Potřeby povodí jsou – omezení vnosu živinového znečištění do povrchových vod výstavbou ČOV nad Brněnskou údolní nádrží, dostavba třetích stupňů čištění k odstraňování fosforu a motivace obcí k používání již realizovaných třetích stupňů čištění, protierozní opatření, zadržení vody v krajině a vytváření sedimentačních prostor.

Vyhodnocení projektu „Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži, III. etapa 2018-2022“ a vyhodnocení „VN Brno – vyhodnocení účinnosti opatření a návrhy k udržitelnosti kvality vody“

V loňském roce statutární město Brno nechalo zpracovat vyhodnocení opatření, zdrojů znečištění, účinnosti stávajících ČOV i aktualizaci bilančního jakostního modelu k posouzení realizovaných i navrhovaných opatření pod názvem „Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži, III. etapa 2018-2022, studie VN Brno – vyhodnocení účinnosti opatření a návrhy k udržitelnosti kvality vody“. Dokument obsahoval dva okruhy vyhodnocení:

Etapa I: VN Brno – provozní a ekonomická optimalizace opatření k zajištění udržitelnosti kvality vody v nádrži

Etapa II: Rozšíření a aktualizace jakostního modelu povodí VN Brno a opatření ke snížení živinové zátěže v povodí

Vyhodnocení doporučilo pokračovat v opatřeních vedoucích k zajištění dobré jakosti vody v koupacích sezonách a navrhla optimalizaci jednotlivých opatření v letech 2018–2022. Na základě vyhodnocení těchto výsledků zpracovalo Povodí Moravy návrh III. etapy opatření na Brněnské údolní nádrži.

Jako další opatření nad rámec projektu Povodí Moravy realizovalo v letech 2013 až 2016 kaskádu sedimentačních nádrží na přítoku do Vodní nádrže Brno Veverka. Jedná se o tři za sebou jdoucí sedimentační nádrže, které vznikly zahloubením do vodního toku Veverky. Byl obnoven nápustný objekt a nápustné potrubí do rybníka Malý Hradní. Rybník byl opraven a nyní slouží jako revitalizační. Na vodním toku Kuřimce byla realizována sedimentační nádrž těsně nad vtokem do Brněnské nádrže. Projekčně se připravuje další sedimentační nádrž na Knínickém potoce před soutokem s Veverkou.

Dotační tituly Jihomoravského kraje v letech 2007–2018

JMK na podporu výstavby kanalizací a čistíren odpadních vod upravil své dotační programy a ze strany oprávněných žadatelů lze požádat o následné dotování:
projektových dokumentací v povodí nad Brněnskou údolní nádrží a Vranovskou nádrží;
výstavbu kanalizací a čistíren odpadních vod;
Akce lze dotovat samostatně nebo kofinancovat.

Projekt města Brna ke „Zvýšení atraktivity Brněnské přehrady“

Zlepšení kvality vody v Brněnské údolní nádrži se projevilo nárůstem počtu návštěvníků využívajících vodní plochu k rekreaci.

Město Brno v rámci tohoto projektu vybudovalo v roce 2014 na nejexponovanějších lokalitách Rakovecká zátoka, Sokolské koupaliště, Kozí Horka a Rokle řadu rekreačních a sportovních zařízení.

V lokalitě – Rakovecká zátoka na pravém břehu Brněnské přehrady, v nejnavštěvovanější oblasti, dobře dostupné díky hromadné dopravě byl vybudován integrovaný objekt veřejných WC Rakovec + převlékárny + venkovní sprchy, betonové stoly pro stolní tenis, venkovní posilovací stroje tzv. Fit park, venkovní zapuštěné trampolíny (2 ks), nízké lanové centrum s výškou max. 1,5 m a současně bylo rekonstruované stávající dětské hřiště.

V lokalitě – Sokolské koupaliště na levém břehu Brněnské přehrady s individuálními rekreačními chatami v oblasti Osada byly instalovány veřejné sprchy a převlékárny, betonové stoly pro stolní tenis, dřevěné lavičky, hřiště pro petanque 20 x 10 m  a rekonstruováno dětské hřiště.

V lokalitě – Kozí Horka na pravém břehu Brněnské přehrady s individuálními rekreačními chatami, v docházkové vzdálenosti hromadné dopravy byl instalován objekt převlékáren šnek, betonové stoly pro stolní tenis, lanovka, houpačka hnízdo, pružinová lavic, dřevěné lavičky a multifunkční zaplocené hřiště s umělým povrchem.

V lokalitě – Rokle na pravém břehu Brněnské přehrady v nejvzdálenějším místě byly provedeny repase betonových stolů pro stolní tenis, instalována nová sestava nízkých lanových překážek a rekonstruováno stávající sportovní hřiště.

Grilovací místa – jako další možnost rozšíření využití rekreačních ploch byl realizován v roce 2016 navazující projekt, a to vybudování 3 grilovacích míst na Brněnské přehradě – v lokalitě Kozí Horka, Pod Dymou a Rokle. V červnu 2018 pak byla instalována další 3 grilovací místa – na Sokoláku, v Rakovecké zátoce a Pod Dymou.

Rekreační plovoucí molo – navazujícím projektem je vybudování plovoucího mola. Jako nejvhodnější lokalita byla vybrána Rakovecká zátoka. Molo bude možné využít pro koupání, slunění a provozování vodních sportů.  Má tvar písmene „T“ a je projektováno pro cca 50 lidí, jeho součástí je přístupový mostek a čtyři nerezové žebříky.

Údržba a provoz pozemků kolem Brněnské přehrady

Provoz a údržbu objektů a pozemků pod obvodovou komunikací kolem Brněnské přehrady provádí Společnost Lesy města Brna, a. s., na základě Příkazní smlouvy uzavřené v lednu 1999.

Jedná se zejména o čištění plážových, travnatých i zpevněných ploch, výhrab a pokos travnatých ploch, údržbu vzrostlé zeleně, udržování cest, čištění a úklid parkovišť, údržbu čistoty břehů, včetně odstraňování naplavenin, čištění a úklid 27 mobilních WC, sociálních zařízení v lokalitách na Sokoláku, Přístaviště a Rakovci, sběr odpadů a údržbu zařízení vybudovaných v rámci projektu „Zvýšení atraktivity Brněnské přehrady“, včetně grilovacích míst a plovoucího mola.

Další plánované aktivity statutárního města Brna na Brněnské přehradě

Cyklistická stezka – Svratecká – trasa povede od zastávky IDS Rakovec po most pod hradem Veveří, délka cyklostezky cca 6,0 km, šířka pásu je 3,0 m, má 4 samostatné úseku (např. zastávka IDS Rakovec po molo na Kozí Horce).

Chodník pro pěší a cyklisty – Zouvalka – trasa po levém břehu Brněnské přehrady – v úseku od hradu Veveří po lodní zastávku Cyklistická, v délce cca 700 m.

Odkanalizování pravého břehu Brněnské přehrady – dostavba splaškové kanalizace pro veřejnou potřebu – investice umožní napojení lokalit Rakovec, Kozí Horka, Chochola, Rokle, Jelenice a Obora v k. ú. Bystrc.

Opravy Brněnské nádrže ze strany Povodí Moravy v letech 2006–2018

Opravy pravého břehu v koupacích lokalitách Kozí Horka a Rakovec – jednalo se o opravu erozně narušených břehů nádrže a opravy přístupů (schodišť) na koupací místa, pomístní doplnění kamene v místě abrazních srubů, a to na pravém i levém břehu, těžení sedimentů v místě od mostu Veverská Bítýška po štěrkový lapač u Panáčkových skal u Mečkova. Šlo rovněž o těžení sedimentů v místě obratiště lodní dopravy na konečné ve Veverské Bítýšce a zprůtočnění bočního přelivu na jezu Tejkal, kam zasahuje vzdutí Brněnské přehrady a kam je zaústěné potrubí z výtoku ČOV Veverská Bítýška. Také proběhla sanace a reprofilace zábradlí a krajních trámových nosníků na mostovce hráze a průběžně probíhá údržba segmentového uzávěru na spodní výpusti. Také v podhrází Brněnské nádrže byly opraveny oba dva břehy a proběhla sanace skalních masivů na obou březích.

Dosavadní průběh projektu

V letech 2002–2009 se podporovaly akce, které zadržovaly vodu v krajině a kde docházelo k sedimentaci částic unášených vodou mimo přehradní prostory, důraz se kladl na výstavbu kanalizací a čistíren odpadních vod včetně dostavby třetích stupňů čištění na čistírnách odpadních vod, které slouží k odstraňování fosforu.

Na Brněnské údolní nádrži byl prováděn každoročně monitoring sinic a byla vytypována taková opatření, která znemožňovala dominantní nárůst sinic ve vegetačním období, a přitom přispěla k daleko širší diverzitě fytoplanktonu. Opatření byla vybrána s ohledem na celý ekosystém nádrže a jedná se o opatření, která jsou co možná nejvíce blízká přírodě. V okolí Brněnské údolní nádrže a v povodí nad nádrží na území všech dotčených krajů (JMK, VY, PA) došlo k rozsáhlým kontrolám na úseku vodního hospodářství, které byly zaměřeny na provozování stávajících čistíren odpadních vod, dále na nedovolené vypouštění nečištěných odpadních vod atd. Pod vlivem těchto kontrol v okolí Brněnské přehrady vzrostl počet žádostí o povolení stavby jímky na vyvážení nebo napojení na kanalizaci pro veřejnou potřebu a celá řada obcí přistoupila k investicím a k vyřešení odkanalizování obcí. V letech 2011–2017 šlo o obce Přibyslavice, Braníškov, Maršov, Lažánky, Horní Loučky, Unín, Všechovice, Katov, Křižínkov, Hradčany u Tišnova, Železné, Sentice, Chudčice, Černvír, Šerkovice.

Od roku 2007 probíhaly přípravné práce, které spočívaly zejména ve vápnění obnažených sedimentů při pravidelném snižování hladiny přehrady na zimní období, za účelem podpoření mineralizace organických látek v sedimentech. Dále došlo k úpravě rybí obsádky a ke sběru škeblí při snižované hladině. Tyto činnosti vyvrcholily v roce 2009, kdy byla snížena hladina na historické minimum o 10 m (na kótu 219 m. n. m.) a došlo k zimnění a letnění sedimentů, odbagrování sedimentů v určených lokalitách, vápnění obnažených sedimentů. Do takto připraveného prostoru nádrže pak byly umístěny aerační věže, na přítoku bylo spuštěno dávkování síranu železitého a tímto byl zahájen projekt dotovaný z Operačního programu životního prostředí „Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži“, který probíhal v letech 2010-2012. Jakost vody byla podrobně monitorována po celou sezonu ze strany Povodí Moravy a ze strany Krajské hygienické stanice. Byla upravena rybí obsádka v nádrži, došlo k vysazení dravých ryb a dalším odlovům bílé ryby.

Po skončení projektu „Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži“ dotovaného z Operačního programu životní prostředí došlo k dohodě na dalším pokračování opatření a byl finančně podpořen projekt „Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži, II. etapa 2013-2017“.