Stávají se tak hrozbou pro jeden z nejchráněnějších fenoménů Krkonoš – květnaté horské louky. Když se tak stane, musí dojít k jejímu posekání. Období sečení právě začíná.

Pokud borůvka přebírá na louce nadvládu, je to alarmující znamení blížícího se zániku květnatých luk. Borůvka na louky nepatří. Borůvka je původem keř lesního podrostu. Z lesa či jeho okrajů se ale dokáže šířit i do lučních porostů, zejména těch, které pozbyly pravidelnou hospodářskou péči sečí nebo pastvou. Na loukách bez hospodáře dostávají příležitost k šíření byliny, zejména pak dřeviny, které se snaží znovu osídlit místa, odkud byly hospodařením vytlačeny. Vedle borůvky se na louky vrací keře (hloh, šípek), později semenáčky listnatých a jehličnatých stromů. Louky degradují, zarůstají, vrací se k lesu, v nižších polohách ke smíšenému a ve vyšších polohách k jehličnatému.

V Krkonoších v pásmu lesa vznikaly louky činností člověka již před půlkou tisíciletí a postupně byly rozšiřovány. Rozsáhlé luční enklávy naši předci vytvořily pro své živobytí. Na horských lučních enklávách se hospodařilo dalších 450 let až do doby druhé světové války. Díky tomuto hospodaření, trvajícímu bezmála 500 let, vznikla v Krkonoších unikátní luční společenstva ve střední Evropě mající vysokou přírodní a kulturní hodnotu. Po válce, kdy došlo k odsunu původních obyvatel – hospodářů, se mnohým loukám nedostávalo pravidelné a šetrné péče po desetiletí.

Porovnáním ortofoto-snímků z padesátých let a současných je patrné, že rozlohy současných luk v Krkonoších nejsou ani poloviční rozlohy co bývaly. Správa KRNAP se díky několika běžícím projektům na podporu lučních společenstev rostlin a živočichů snaží zachovat a obnovit péči na těch nejcennějších loukách, které tu po našich předcích zbyly. Proto na vybraných loukách sečeme i keře borůvčí, abychom loukám navrátili jejich květnatou tvář a louky mohly znovu sloužit svému účelu – sečím na seno a pastvě dobytka.

Brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) je opadavý keřík rostoucí v jehličnatých a listnatých lesích, na vřesovištích a rašeliništích. Vyhovují ji půdy nevysychavé, kyselé a chudé na živiny. Kvete od dubna do června. Borůvka je oblíbenou lesní plodinou využívanou v kuchyni i v lidovém léčitelství.