Vlk z Krkonoš vymizel v polovině 19. století. Posledního zastřelili na české straně hor v roce 1842 (na polské v roce 1810). Po mnoha desetiletích se objevil v listopadu 2011, tehdy to bylo také na Rýchorách, a v srpnu 2016 na Erlebachových Boudách. V obou případech po sobě vlci zanechali důkazy v podobě stržené ovce, resp. telat. Od roku 2011 až do současnosti naši zoologové evidují i další pozorování vlka, ale ta jsou nedoložená. „Prvním skutečným nezvratitelným důkazem novodobého výskytu vlka v Krkonoších se tak stal letošní červnový snímek z rýchorské fotopasti,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „Do Krkonoš se vlci s největší pravděpodobností šíří z východu – z Broumovska a Vraních hor, nebo z přilehlé části Polska. Rozmnožování tu ale zatím doloženo nebylo, vše nasvědčuje spíše migraci jednotlivých zvířat,“ doplnil zoolog Správy KRNAP Jiří Flousek.

Lidé se v souvislosti s výskytem vlků v Krkonoších nemají čeho obávat. Vlk je plaché zvíře a na člověka v našich podmínkách neútočí, naopak se mu vyhne. Starosti může přidělat místním hospodářům, jejichž stáda (zejména ovcí) pro něj mohou být lákavá. Podle odborných studií ale hospodářská zvířata tvoří méně než 10 % vlčí potravní základny, nejdůležitější složkou potravy jsou srnci, jeleni a divoká prasata. Pokud už hospodářům způsobí vlk škodu, v souladu se zákonem č. 115/2000 Sb. o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, kompenzuje hospodářům tuto ztrátu příslušný krajský úřad.

Další novinkou je možnost čerpat dotace z Operačního programu životní prostředí na ochranu proti škodám způsobeným velkými šelmami, zejména na vybudování kvalitnějšího oplocení a pořízení hlídacího psa. V Krkonoších již takto bylo podpořeno pět hospodářů a další své žádosti připravují.

Další informace o aktuálním dění na území Krkonošského národního parku i v jeho okolí najdete na facebookovém profilu ZDE