V Bulharsku je třeba k nehodě přivolat policisty, když má alespoň jedno vozidlo registrační značku jiného státu. Dále pak také vždy, když se nehody zúčastnily více než dva automobily.

V Estonsku voláme policisty také v případě, že při nehodě utrpěla materiální škodu třetí osoba, která není přítomna na místě nehody (např. majitel zaparkovaného vozidla, nehoda s poškozením dopravní značky, lampy veřejného osvětlení, oplocení pozemku apod.).

Pokud při kolizi došlo k viditelnému poškození vozidla na území Chorvatska, je třeba mít při výjezdu ze země policejní protokol o řádném vyšetření nehody. V opačném případě řidič při výjezdu ze země riskuje problémy.

V Itálii voláme policii i v případě, že následkem nehody došlo k omezení provozu.

V Lichtenštejnsku je třeba povolat policisty i tehdy, pokud by v případě prodlení mohlo dojít k dalším následným škodám (např. v případě úniku provozních kapalin, které by mohly znečistit vodu či spodní vody).

V Litvě je třeba informovat o nehodě policii i v případě, že při nehodě došlo k materiální škodě na majetku třetí osoby, která není na místě nehody (půjde např. o majitele zaparkovaného vozidla či poškození dopravních značek).

Lucemburčané požadují přivolání policie i tehdy, když jejím následkem došlo k omezení provozu. A také v případě přejetí zvíře.

Pokud do Maďarska vjíždíme automobilem s viditelným poškozením karoserie (zpravidla následkem nehody), doporučuje se mít u sebe příslušný policejní protokol o vyšetření nehody, ze kterého bude vyplývat, že k poškození nedošlo na území uvedeného státu. V opačném případě mohou nastat při výjezdu ze země problémy. „Je také třeba připravit se na to, že pokud k nehodě voláme policisty, aniž by byl někdo zraněn - například když se řidiči nemohou dohodnout na míře zavinění - může to trvat dlouhé hodiny, než dorazí,“ upozorňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Na Maltě je třeba pamatovat na přivolání policistů i po nehodě, při které došlo k poškození veřejného majetku.

V Německu voláme policii, pokud k nehodě došlo následkem hrubého chování některého z jejích účastníků (agresivita či provokace), dále v případě, že viník z místa ujel, případně je podezření, že některý z řidičů je pod vlivem alkoholu či drog. Nehodu je třeba ohlásit i tehdy, kdy došlo k poškození zaparkovaného vozidla, jehož majitel není přítomen na místě nehody.

V Nizozemsku voláme polici i tehdy, když při nehodě došlo ke značné škodě na některém ze zúčastněných vozidel.

V Polsku je třeba přivolat policii i v případě podezření, že některý z účastníků spáchal trestný čin.

V Portugalsku sice není povinnost volat v případě vzniku jen materiálních škod policii, je však přesto doporučováno následně navštívit policejní stanici a sepsat tam příslušný protokol. Usnadňuje to jednání s pojišťovnami.

Švédi požadují oznámit policii každou kolizi se zvěří.

V Rumunsku volejme policisty raději vždy při jakémkoliv poškození vozidla následkem srážky.

Ve Velké Británii platí, že pokud při nehodě došlo k materiální škodě či usmrcení zvířete, viník musí událost nahlásit policistům osobně, nejpozději do 24 hodin od události.

Policii je třeba zavolat vždy, pokud došlo ke zranění či dokonce usmrcení osoby. „Pozor i na zranění na první pohled bezvýznamná či skrytá. Následně se z nich mohou vyklubat závažné zdravotní komplikace. V případě jakýchkoliv pochyb o tom, nakolik by mohlo být poranění vážné, je třeba raději o nehodě informovat policisty. Ty voláme i tehdy, když se nemohou účastníci dohodnout na míře zavinění. Pozor i na poškození veřejného majetku, například dopravních značek či zeleně. O nehodě musí účastnící vždy sepsat záznam. Není kam spěchat, pečlivost se vyplatí. Nejlépe je použít euroformulář záznamu o dopravní nehodě. Jeho důsledné vyplnění by mělo být zárukou následného bezproblémového jednání s pojišťovnou. A určitě zapomeňme na pokus z místa nehody ujet. Pobyt v dané zemi by se nám mohl neplánovaně výrazně protáhnout,“ uzavírá Roman Budský.