Klíšťová encefalitida byla do 40. let minulého století zcela neznámou nemocí. Až po roce 1945 došlo z neobjasněných důvodů ve střední Evropě k rozšíření nákazy virových meningokencefalitid a následně byla prokázána souvislost s přisátím klíštěte. Virus klíšťové encefalitidy byl poprvé v laboratorních podmínkách sledován z klíšťat z oblastí Berouna, Strakonic a Vyškova.

Dnes se nemoc vyskytuje téměř po celé Evropě (mimo Pyrenejského poloostrova, Velké Británie, Irska a Řecka) a v mírném pásmu Asie až po severní Japonsko. Infikovaná klíšťata se vyskytují i v nadmořských výškách nad 1000 m. n. m. V celé Evropě se každoročně klíšťovou encefalitidou nakazí kolem 10 000 lidí. Průběh onemocnění bývá závažnější u dospělých a starších lidí. Zejména starší pacienti mohou mít silnější potíže vyžadující větší počet dnů v nemocnici na jednotce intenzivní péče, může dojít k selhání životně důležitých orgánů a nejzávažnější formy nemoci mohou skončit i smrtí.

Počet onemocnění klíšťovou encefalitidou začal stoupat v 90. letech

Od začátku 70. let minulého století probíhá v České republice na základě výnosu Ministerstva zdravotnictví hlášení laboratorně potvrzených případů klíšťové encefalitidy. Od té doby až do roku 1990 se průměrný počet nemocný nezvyšoval. Od začátku 90. let v důsledku klimatických změn však začal počet případů stoupat. Největší počet nemocných byl zaznamenán v roce 2006, kdy bylo hlášeno celkem 1 029 případů, druhým rokem s nejvyšší nemocností byl prozatím rok 2011 – nakazilo se 861 osob, z nichž 5 zemřelo.

Od roku 2011 se zatím výskyt ustálil a v letech 2014 a 2015 bylo hlášeno 410 respektive 355 případů.

Zdroj: SZÚ