Podle ornitologa Václava Berana by se zhruba do čtrnácti dnů mohla proklubat na svět první mláďata. Skupina ČEZ podporuje ochranu sokola stěhovavého v České republice od roku 2011. Co se deseti stabilně hnízdících párů týče, je „sokolí farma“ ČEZ srovnatelná například s Národním parkem České Švýcarsko, včetně CHKO Labské pískovce.

„Již jsem objel všechny lokality v Ústeckém kraji, kde jsou na stavbách ČEZ sokolí budky. Všude to vypadá nadějně, neboť hlavně samice se nehnou z místa, takže zahřívají vajíčka. Jak jsou ovšem snůšky velké, zatím nemohu posoudit,“ říká ornitolog Václav Beran, jinak také zoolog a kurátor sbírky Muzea města Ústí nad Labem a výzkumný pracovník ALKA Wildlife, o. p. s. Jak ještě dodal, zda došlo u jednotlivých párů k obměně partnera či partnerky bude moci poznat, až se mu podaří odečíst kroužky na jejich pařátech. „Tedy pokud je budou mít. Většinou je to u sokolích párů tak napůl, jeden ho má a druhý ne. Třeba v Ledvicích vloni hnízdili neoznačená samice se samcem DH, který přišel na svět v roce 2018 v nedaleké chemičce v Záluží. Ale třeba na komínu Teplárny Trmice měli kroužky oba. Hnízdili tam německá samice 4HL a samec ANW, který se rovněž narodil, ale až v roce 2020, v Záluží u Litvínova.“

Podle ornitologa to vypadá, že na chladicích věžích v elektrárnách Tušimice a Prunéřov a komínech v Elektrárně Ledvice, Teplárně Trmice a bývalé výtopně ČEZ Teplárenské v Proboštově již samice pilně zahřívají vajíčka a samci se starají o jejich jídelníček. Zhruba za deset až čtrnáct dnů by přitom mohla přijít na svět první mláďata. „To samé se týká páru na chladicí věži Paroplynového cyklu v Počeradech. I do třetice tento pár zůstal věrný ČEZ, je vidět, že nové umístění budky mu vyhovuje. Předloni se mu sice zahnízdění nepovedlo, ovšem vloni již vyvedl dvojčata.“