V návaznosti na jednání vedení SVOL s MZe zamíří k nestátním vlastníkům vyšší míra podpory než do státních podniků. Sazby činí 145 Kč/m3 pro nestátní lesy a 90 Kč/m3 pro státní lesy.

„Rozhodnutí ministra zemědělství podpořit ve větší míře nestátní lesy jenoznačně vítáme. Nestátní lesní majetky nelze posuzovat optikou hospodaření velkého státního podniku, který vlastní více než 50 % lesů v ČR napříč regiony a má další těžební možnosti,“ komentuje situaci předseda SVOL Ing. Jiří Svoboda.

Výše kompenzací je však pro SVOL zklamáním. „Chápeme obtížnou rozpočtovou situaci, nicméně celková částka kůrovcových kompenzací za loňský rok, který byl rokem rekordně vysokých nahodilých těžeb a zároveň rekordně nízkých cen dřeva na trhu, je velmi malá,“ dodává Jiří Svoboda.

Jak uvedlo MZe ve své tiskové zprávě, žádostí o kůrovcový příspěvek za rok 2020 přišlo od vlastníků lesů celkem 12 522, což ve srovnání s loňskem představuje nárůst o jednu čtvrtinu. Kompenzace se týkají přibližně 30 milionů m3 dříví z nahodilých těžeb jehličnatého dříví.

Příspěvek má pomoci majitelům obnovit les po kalamitě a dorovnat rozdíl mezi cenou dřeva na trhu a náklady nutnými k osázení a péči o nový les. Tuto ambici se ale nepodařilo naplnit. Cena jehličnatého dřeva na odvozním místě činila u nestátních vlastníků lesů 775 Kč/m3, byla historicky nejnižší a opětovně nedosáhla limitního výnosu nutného k zajištění řádné péče o les

. Každá koruna, která se dnes dostane do lesa, je mimořádně důležitá pro zajištění budoucí péče o kulturní krajinu a pro zachování celospolečensky prospěšných mimoprodukčních funkcí lesa, jakou je například zadržování vody v krajině.

MZe potvrdilo, že vzhledem k letošnímu růstu tržních cen jehličnatého dříví nebude příští rok program pokračovat a nahradí ho nové podpory zaměřené na adaptaci lesů na změnu klimatu. „Na jednání o formě a výši financování lesnického sektoru je nejvyšší čas. Je potřeba najít konstruktivní a dlouhodobě udržitelné řešení. Vlastníci lesů v kůrovcem nejvíce postižených oblastech ztratili zdroj budoucích příjmů z prodeje dříví i na několik desetiletí dopředu. Navíc kůrovcová kalamita ještě bohužel nekončí. Zároveň právě nyní tvoříme budoucnost našich lesů. Zakládáme budoucí pestré lesy a pečujeme o kulturní krajinu, která zvyšuje biodiverzitu a pomáhá v boji proti klimatické změně,“ vysvětluje Jiří Svoboda. „To vše je finančně náročné a bez pomoci státu nemožné. Konkrétní podmínky nového dotačního programu a jeho finančního zajištění zatím ale nejsou schváleny.“

SVOL na kritickou situaci a nárůst kůrovcových těžeb upozorňoval již v únoru, kdy díky vlastnímu statistickému šetření získal první závěry o výši nahodilých těžeb v lesích členů. Předpoklad SVOL pak potvrdily v květnu oficiální závěry ČSÚ, ze kterých vyplynulo, že počet žádostí bude rekordní. Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR alarmovalo prostřednictvím Lesnické výzvy II (ZDE), ke které se připojila řada významných profesních organizací lesnicko-dřevařského sektoru. Požadavky vlastníků lesů na adekvátní pomoc ze strany státu jednoznačně podpořil také Senát PČR (více ZDE), který žádal vládu, aby uvolnila na kůrovcové kompenzace za rok 2020 minimálně 7 miliard korun. Na návrh Ministerstva financí vláda schválila na tento účel z vládní rozpočtové rezervy 2 miliardy, 1,6 miliardy poskytne Ministerstvo zemědělství ze svých zdrojů.

Celkem by za tři etapy programů mělo být na kůrovcové kompenzace vyplaceno 12,9 mld. Kč. Podle odhadů Czech forest think tanku však jenom ekonomická škoda v lesích (bez vyjádření škody na mimoprodukčních funkcích - rekreační, půdoochranné, vodoochranné atd.) za roky 2018 – 2020 v souvislosti s kůrovcovou kalamitou činila 100 miliard korun. Za loňský rok to bylo 44 miliardy.