Imise spojené s rozvojem těžkého průmyslu způsobily ve druhé polovině minulého století na českých horách rozpad porostů, především smrku ztepilého. Tuto dřevinu lesníci v 70. a 80. letech nahrazovali odolnější břízou, jeřábem, modřínem, smrkem pichlavým a v oblastech nad 900 metrů nad mořem borovicí klečí. Dnes je životnost porostů náhradních dřevin u konce. Smrk pichlavý navíc začala v posledních pěti letech vážně ohrožovat patogenní houba kloubnatka smrková.

„Napadené smrky pichlavé se nyní těží. V příštím roce je nahradí 22 tisíc nových dřevin, zejména buk lesní, smrk ztepilý a jeřáb ptačí,“ řekl Ludvík Řičář, krajský ředitel podniku Lesy ČR v Liberci. Listnaté stromky ochrání před okusem zvěří oplocenky. Smrky většinou odstraňuje bagr se štěpkovací hlavicí, který pak dřevní štěpku rovnoměrně rozptýlí. V nepřístupném terénu se stromy těží motorovou pilou. Z původních zhruba tří tisíc hektarů smrku pichlavého jich zbývá v Jizerských horách poslední čtvrtina.

K největšímu rozpadu porostů došlo vlivem imisí v Krušných horách. Státní lesníci tam začali s obnovou v 90. letech. Zatím rekonstruovali osm tisíc hektarů za 2,4 miliardy korun. Do roku 2030 počítají s dalšími dvěma miliardami korun. Průmyslové exhalace podstatně méně, ale přesto poškodily i porosty v Orlických horách. Na náhorní plošině tak nyní borovici kleč nahrazuje buk lesní a jeřáb ptačí. Projekt potrvá do roku 2020 a náklady dosáhnou 1,1 milionu korun.