K 8. 6. 2021 jsme přijali už celkem 1884 zvířat a z toho bylo 853 mláďat (647 ptáčat a 206 savčích mláďat), která v důsledku nějaké tragédie potřebovala lidskou pomoc.

Z ptáčat pěvců se k nám nejčastěji dostávají kosí a sýkorčí mláďata. Proto jsme také kosy a sýkory zařadili mezi druhy, na jejichž péči můžete naší stanici poskytnout sponzorský příspěvek.

Každoročně pečujeme o zhruba 100 kosích a 120 sýkorčích mláďat. Proč je právě těchto pacientů tolik? Pravděpodobně proto, že kosů i sýkor je celkově relativně hodně. Zástupci obou druhů si na život v městských zahradách a parcích dokonale zvykli a ve městech vytváří početné populace. Navíc nežijí nijak skrytým způsobem života, takže jsou vidět a lidem na očích jsou i jejich mláďata.

Jejich mláďata se k nám nejčastěji dostávají z těchto důvodů:

- dojde ke zničení jejich hnízda – vlivem počasí, po útoku predátora (například kočky) anebo hnízdo zničí člověk například při kácení stromu nebo prořezávání keřů,
- mládě napadne a zraní predátor – často to bývá kočka, ale může to být i přirozený predátor,
- uhyne jeden anebo oba rodiče – i takové případy jsme již zaznamenali, většinou se rodiče zabili nárazem do prosklené plochy,
- lidé je seberou zbytečně, v domnění, že mláďata z hnízda vypadla – lidé se často snaží zachraňovat mláďata, která vylétla z hnízda dobrovolně a ve správný čas, i když ještě neumí pořádně létat. U většiny pěvců je to tak, že - mláďata opouští hnízdo, když jsou již opeřená a schopná poskakovat či popoletět, ale ještě nejsou schopná létat na větší vzdálenosti. Po vylétnutí z hnízda se rozptýlí po okolí a rodiče se o ně i nadále starají. Je to antipredační - strategie, která zaručuje, že větší část mláďat přežije (protože na rozdíl od hnízda nejsou na jednom místě a predátor je všechna nenajde). Létat tato mláďata dokážou až po několika dnech od opuštění hnízda, když jim dostatečně - doroste opeření.

Kromě malých kosů a sýkor přijímáme i mláďata řady dalších pěvců: drozdy, pěnkavy, pěnice, rehky, stehlíky, špačky, vrabce, jiřičky, sojky, straky, kavky a další. V sezoně mláďat se běžně stává, že najednou pečujeme i o více než 100 mláďat pěvců najednou. Péče o ně je časově velmi náročná – každé ptáče je třeba krmit v 10–15minutových intervalech od svítání do soumraku. V letních dnech to činí 60–90 krmení na ptáče a den! Při 100 ptáčatech v záchranné stanici najednou to znamená, že naši ošetřovatelé musí krmit 6000–9000 x za den! To samozřejmě není v silách jednoho ošetřovatele, proto se na péči o ptačí mláďata podílí nejen naši ošetřovatelé, ale i brigádníci a vyškolení dobrovolníci. I tak je sezóna ptačích mláďat pro záchrannou stanici tím nejnáročnějším obdobím z celého roku.

A čím ptáčata krmíme? Stejně jako u savců ani u ptáčat neexistuje jedno univerzální krmivo. Jiné krmivo používáme pro mláďata hmyzožravých druhů (sýkory, pěnice, rehci, jiřičky a vlaštovky), jiné pro mláďata všežravých druhů (kosi, drozdi, sojky, straky a kavky) a ještě jiné pro mláďata semenožravých druhů (vrabci, pěnkavy, zvonci a dlaskové). U většiny z nich je ale základem hmyz, protože i semenožravé druhy krmí svá mláďata většinou alespoň zčásti hmyzem.

Pokud nám chcete na péči o kosí či sýkorčí mláďata přispět, můžete nás podpořit prostřednictvím sponzorského příspěvku. Moc děkujeme za jakoukoliv podporu.

Pokud byste se chtěli stát ptačími „krmiči“, můžete se přihlásit prostřednictvím našeho online formuláře. Uvítáme především takové dobrovolníky, kteří už nějaké zkušenosti s péčí o živočichy mají, byť třeba ne s těmi volně žijícími. Péče o mláďata je totiž především odborná záležitost, špatnou péčí může člověk mláděti víc ublížit než pomoci. Všechno důležité vás samozřejmě naučíme, ale určitá zkušenost a zdatnost je určitě výhodou. Budeme se těšit.