„Suchem trpí všechny dřeviny, smrků je ale v lesích nejvíce, takže je jejich chřadnutí nejpatrnější. Na severní Moravě hynou i jedle a oslabeny jsou buky a duby. Houbové choroby více než v jiných letech napadají oslabené jasany nebo olše,“ vysvětlil Václav Lidický, výrobně-technický ředitel Lesů ČR. Znatelný nedostatek vláhy ve středních vrstvách půdy je také například v Polabí nebo na jižní Moravě. Lesů je tam ale podstatně méně.

„Na Bruntálsku schnou stromy díky nedostatku vláhy rychle, takže těžíme více dřeva. Ještě před pěti lety to bylo sto tisíc kubíků za rok, letos předpokládáme téměř pět set tisíc kubíků,“ řekl Milan Pospíšil, lesní správce z Bruntálu. Za první pololetí letošního roku zadaly Lesy ČR v Moravskoslezském kraji ke zpracování 557,3 tisíc m3 souší a kůrovcem napadeného dříví. Je to v porovnání se stejným obdobím loňského roku přibližně čtyřikrát více. K odchytu kůrovců lesníci připravili 76 900 stojících i ležících a dále 8 700 otrávených lapáků a také 11 100 lapačů. Další se průběžně připravují. V Olomouckém kraji bylo v první polovině roku zpracováno ve státních lesích 183,4 tisíc m3 souší a kůrovcem napadeného dříví, tedy 290 % oproti stejnému období roku 2015. Kůrovce lesníci odchytávali díky 32 600 lapákům a dalším 4 400 otráveným. V lesích bylo instalováno 5800 lapačů.

Pro letošní rok vyčlenily Lesy ČR na obranná opatření 130 milionů korun. V celé republice má být instalováno 200 tisíc lapáků a 36 tisíc lapačů. Kromě klasických lapáků, pokácených stromů, a lapačů, umělých pastí, do kterých kůrovce láká vyrobený feromon, se používají také stojící lapáky a jejich varianty. „Například insekticidní sítě zabrání šíření kůrovců také u pokáceného dříví, které není možné s ohledem na jeho objem z lesa okamžitě odvézt. Tím se kůrovcům zabrání v dalším šíření i vývoji,“ uvádí Martin Zavrtálek z Odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR. Aktuálně se kůrovec rojí podruhé. „Předpokládáme, že bude letos o generaci méně než loni, což je pozitivní,“ pokračoval ředitel Lidický. Lesníci nyní řeší také obnovu poškozených lesů. Už dnes více než v minulosti vysazují listnáče, tedy duby, javory, lípy, habry, topoly a na suchých a chudých stanovištích borovice. Uplatní se i zdomácnělé dřeviny, jako například douglaska.